Odborný partner
Odbornou exkurzi uspořádal v polovině října Zemědělský svaz ČR pod patronací Ministerstva zemědělství při České technologické platformě pro zemědělství.
Silný hlas zemědělců
Slezské vojvodství v jižní části Polska, kam směřovala dvoudenní odborná exkurze, patří k oblastem s bohatou historií, kde se mísí polské, české i německé vlivy. Program odborné exkurze navrhl Ing. Miroslav Šustek ze společnosti Farmtec a. s., který se rovněž zhostil překladu. Jak vysvětlil, výživa národa je v Polsku na prvním místě, proto mají zemědělci ve státě silný hlas. Polsko má přes 38 milionů obyvatel, z toho je přibližně 1,2 milionu zemědělců. Ve státní politice proto mají silný hlas a nemají některá omezení, s nimiž se potýkají tuzemští farmáři. V Polsku existuje mimo jiné systém zemědělského sociálního pojištění.
Státní statek
První z navštívených polských farem byl Kombinat Rolny Kietrz Sp. z o. o., který vznikl v roce 1962 spojením státních statků a zůstal po roce 1989 státním podnikem. Hospodaří na 8500 hektarech zemědělské půdy a od roku 2013 k němu patří i hřebčín s huculskými koni v Gładyszówě s dalšími zhruba 300 hektary. Roční úhrn srážek se pohybuje mezi 450–700 mm. Na statku pěstují ozimou pšenici potravinářskou i krmnou (4476 ha v roce 2025), kukuřici na zrno (2331 ha) i na siláž (754 ha), řepku (931 ha) a cukrovku (1032 ha), dále sóju (491 ha), vojtěšku (457 ha) a jílek mnohokvětý (355 ha). Pole nedělí na třicetihektarové půdní bloky jako v ČR, průměrná velikost honu dosahuje 100 hektarů. Půdním typem je převážně hnědozem. Průměrně za poslední tři roky v podniku dosáhli výnosu pšenice kolem 9,84 t/ha, v roce 2024 však 500 ha pšenice poškodily kroupy. U řepky docílili průměrného výnosu za tři roky 5,38 t/ha. U cukrové řepy dosáhli v tříletém průměru výnosu 92,51 t/ha při 16% cukernatosti. Statek patří k největším producentům cukrovky v Polsku, cukrovku dodávají také do tří cukrovarů v ČR. Farma dělá pokusy s odrůdami pšenice, které vysévají ve dvou termínech – v září a na přelomu listopadu a prosince. Získané výsledky pomáhají vybrat nejvhodnější odrůdy pro rané i pozdní setí, včetně potravinářských s důrazem na kvalitu lepku. Statek zakládá rovněž pokusy s cukrovkou, převážně konvenčními odrůdami, ale i Conviso Smart. U cukrovky využívají variabilní setí s hektarovým výsevkem 60–140 tisíc jedinců. Problém představuje plevelná řepa, kterou vytrhávají manuálně i mechanicky. Cukrovku rovněž plečkují. Statek využívá v rámci agrotechniky klasické zpracování půdy orbou, bezorebný systém s hloubkovým kypřením a pásové zpracování s využitím meziplodin. Na statku uplatňují variabilní hnojení podle zásobenosti půd živinami a využívají satelitní mapy s podkladem NDVI k optimalizaci dávek dusíku. V posledních letech podnik řeší i silný výskyt hrabošů, proti nimž používá návnadové obilí.
Podnik má také silnou živočišnou výrobu. Ve třech střediscích chová přes 10 000 kusů skotu, z toho 3800 tvoří dojnice. Denně dodává do mlékáren 120 000 litrů mléka. Jako státní podnik nemá Kombinat Rolny Kietrz nárok na dotace, ale daří se mu investovat z provozního zisku a nemá žádné úvěry. Zaměstnává zhruba 300 lidí (vč. hřebčínu), z toho šest agronomů a 40 traktoristů. V letech 2000 až 2015 investoval statek do modernizace stájí, posklizňové linky včetně několika sil a mechanizace pro precizní zemědělství (rozmetadla hnojiv, přesné secí stroje, kombinované stroje atd.) více než 200 milionů zlotých. Podnik disponuje skladovací kapacitou 70 000 tun merkantilu v silech. Skladují přibližně 45 tisíc tun pšenice, veškerou sklizenou řepku a kukuřici a asi čtyři tisíce tun sóji. To umožňuje počkat si na lepší výkupní cenu, což je obvykle těsně před žněmi v následujícím roce. V loňském roce však podnik, podobně jako řada dalších farem, pocítil dopad dovozu levného ukrajinského obilí – ceny klesly z více než 1000 na 400 zlotých za tunu merkantilu. Za pronájem půdy platí z hektaru půl tuny pšenice a pozemkovou daň 600 zlotých.
Osivářský podnik
Druhý den odborná exkurze pokračovala v osivářském podniku Danko Hodowla Roślin Sp. z o. o., v Modzurówě, jednom z osmi odštěpných závodů společnosti. Společnost Danko vznikla v roce 1880 a je jedním z největších polských producentů osiv obilovin a luskovin. Tento státní podnik spojuje šlechtění, množitelskou výrobu i zpracování osiv a disponuje laboratorním i výzkumným zázemím. Středisko v Modzurówě se zabývá množením jařin (pšenice, ječmen, tritikale, bob, hrách) i ozimů (pšenice, žito, tritikale). Osivo z množitelských porostů prochází vícestupňovou kontrolou a podrobná evidence umožňuje zpětně dohledat původ každé šarže. Po sklizni následuje čištění, třídění, moření a laboratorní testy klíčivosti osiva a jeho zdravotního stavu. Ze sortimentu ozimé pšenice nabízí například odrůdy Alegoria a Arkadia s potravinářskou kvalitou E/A, Iluminacja kvality A/B nebo ranou King Kong (A). K novinkám v sortimentu ozimého ječmene patří odrůda Winnie. Osivo produkuje Danko pro polské farmáře, ale také jej exportuje do ČR, Francie, Německa, Norska, Dánska, Itálie, Rakouska nebo na Maltu. Závod v Modzurówě zaměstnává 50 lidí a hospodaří na 1500 ha zemědělské půdy, které slouží především pro produkci osiva. Jeho součástí je také živočišná výroba se 450 dojnicemi a dalšími 400 kusy skotu. Účastníci exkurze si prohlédli posklizňovou linku od příjmového koše po finální čištění a balení do big bagů. Odpad z čističky osiv využívá podnik do krmných směsí.
Rodinný podnik
Poslední zastávkou v Polsku byl rodinný podnik Matejka Group, který představil majitel Rajnard Matejka. Soukromá farma hospodaří na 7700 ha zemědělské půdy, z toho tvoří vlastní půda 6000 ha. Podnik sdružuje šest středisek, věnuje se rostlinné i živočišné výrobě (chov s 250 dojnicemi). Rodina Matejkových provozuje i nový závod na zpracování masa v Opoli. V navštíveném středisku v Reńské Wsi u Opole pěstují v nadmořské výšce 190 m kukuřici na zrno (1200 ha), ozimou pšenici (1200 ha), řepku (400 ha), cukrovku (200 ha) a sóju (300 ha). Od produkce květin (květy a hlízy gladiol), jež dodávali do sítě supermarketů, postupně upouštějí. Letos prý naposledy sklízeli gladioly z 20 hektarů. Podnik disponuje skladovací kapacitou přes 60 000 tun a vlastní dopravou. Na rozdíl od státních podniků využívá dotace, které považuje za nezbytný nástroj pro svůj rozvoj. Účastníci si prohlédli zázemí farmy se skladovacími prostory a posklizňovou linkou. Loni postavila farma novou moderní posklizňovou linku se sušičkou využívající k sušení plyn. „To, co vyděláme, investujeme od samého počátku hospodaření, tedy od roku 2000, zpátky do podniku,“ podotkl farmář. S odběrateli uzavírá zemědělský podnik dlouhodobé smlouvy. Celá farma zaměstnává asi 80 stálých pracovníků a v sezóně až 200 brigádníků, převážně z Ukrajiny.
