hlavička webu

Transgenní plodiny prospívají zemědělství

Významným faktorem podporující trvalou udržitelnost zemědělství je šlechtění polních plodin. Usiluje nejen o odrůdy s požadovanou kvalitou, ale i o takové, které vykazují odolnost vůči chorobám, škůdcům a nepříznivým abiotickým faktorům. Mezi šlechtitelské metody patří i cílené úpravy genomu, ať už s využitím klasických, nebo moderních (Crispr/Cas) postupů.

Využití geneticky modifikovaných plodin snižuje potřebu orné půdy o 3,4 %. Kromě toho snížení počtu nezbytných agrotechnických zásahů při pěstování GM plodin může mít pozitivní dopad na snížení spotřeby paliva při agrotechnických zákrocích a snížit tak emise uhlíku, v Evropě až o 33 milionů tun ročně. A potenciálně se můžou uplatnit další pozitivní efekty, jako jsou snížení eroze půdy, zlepšení bilance vody v půdě atp. Vyplývá to ze studie pracovníků Kodaňské univerzity, Caspera Worma Hansena a Asgera Mose Wingendera. Své zjištění autoři publikovali v časopise American Economic Review: Insights. Upozornila na to v tiskové zprávě nevládní nezisková organizace Biotrin, z. s. Ta byla založena vědeckými pracovníky ČR, která se zaměřuje na oblast moderních biotechnologií.

Zákazy omezují produkci

Tisková zpráva konstatuje, že za ideálních podmínek neposkytují GM plodiny vyšší výnosy než konvenční plodiny. Avšak tam, kde se objevují škůdci a plevel, mohou GM plodiny navržené tak, aby byly odolné vůči herbicidům a škůdcům, výnosy zvýšit. Tento efekt je dobře znám z kontrolovaných pokusů. Jak však GM plodiny ovlivnily celosvětové výnosy plodin, sklizené plochy a zemědělský obchod v praxi, nebylo doposud známo. Nyní se oba ekonomové pokusili s pomocí nejnovějších statistických metod tento dopad vyčíslit. Použili statistickou metodu „triple-differences rollout design“. Ta je používaná v ekonomii k odhadu efektů určité politiky nebo intervence, když jsou data dostupná v různých časových obdobích, pro různé skupiny a za různých podmínek. S její pomocí vědci porovnávali výnosy, sklizené plochy a obchod v zemích, které přijaly GM plodiny v různých obdobích, s výnosy v zemích, které GM plodiny nepřijaly. Studie odhalila výrazné zvýšení výnosů, zejména v rozvojových zemích. Ze studie vyplývá, že bez GM plodin by svět potřeboval 3,4 % dodatečné orné půdy, aby udržel celosvětovou zemědělskou produkci na úrovni roku 2019. Bez omezení pěstování GM plodin by v roce 2019 mohlo být na světě o 13 % více bavlny, o 28 % více kukuřice, o 26 % více řepky a o 4 % více sóji. Zejména v chudších zemích zjistili pozitivní vliv na výnosy.

Jednou z prvních GM plodin byla Bt-kukuřice. Není poškozována zavíječem a obsahuje proto jen nízké hladiny problematických fuzáriových mykotoxinů
Jednou z prvních GM plodin byla Bt-kukuřice. Není poškozována zavíječem, a obsahuje proto jen nízké hladiny problematických fuzáriových mykotoxinů
Již zhruba 15 let existují GM brambory odolné vůči plísni bramboru - jejich využití by výrazně snížilo spotřebu fungicidů v plodině a spotřebu pohonných hmot na ošetření
Již zhruba 15 let existují GM brambory odolné vůči plísni bramboru – jejich využití by výrazně snížilo spotřebu fungicidů v plodině a pohonných hmot pro ošetření
Řepce se vyčítá vysoká intenzita pěstování - vědci ale usilují o vnesení genu rezistence vůči hlízence
Řepce se vyčítá vysoká intenzita pěstování – vědci ale usilují o vnesení genu rezistence vůči hlízence, která ji významně poškozuje
Obr 1
Nižší nákladovost spočívá v regeneraci půdy
Pravidelná příloha Zemědělského týdeníku s názvem EKOTEH magazín přinesla ve svém srpnovém vydání článek...
energocentrum
Nové energetické centrum zajistí farmě energetickou nezávislost
Farma Bezdínek v Dolní Lutyni na Karvinsku nedávno zahájila provoz nového skleníku pro pěstování rajčat...
Výběr z příspěvků