Udržitelnost v chovu dojnic

V listopadu se na dvou místech České republiky uskutečnily semináře pořádané společnostmi Eurofarm systems a Sano. Jednalo se o čtvrtý, zatím poslední, modul tzv. Tour 100 000, aneb Jak dosáhnout a udržet vynikající zdraví vemene a vysokou užitkovost, tentokrát se zaměřením na automatické dojicí systémy, výživu v těchto systémech a genetiku a její vliv nejen na zdraví mléčné žlázy a užitkovost, ale také na ekonomiku a produktivitu v praxi.

Zajímavou přednášku si připravil Dr. Stefan Weber, vedoucí oddělení managementu chovu skotu ve společnosti LMS Unternehmensberatung. Podle jeho slov se za posledních několik let v Evropě znatelně zvýšily náklady na produkci mléka, proto by měli chovatelé hledat cesty, jak svoje podnikání optimalizovat.
I on, stejně jako jeho předřečník, doporučuje provést přesnou aktuální analýzu současného stavu produkce mléka, tedy výrobu, náklady, produktivitu, schopnosti a znalosti personálu atd. Dále je nezbytné precizní zvážení toho, kam chce podnik směřovat.
„Je třeba si uvědomit, že kromě nákladů na pořízení systému dojení, dojírnu, nákladů na přestavbu starých stájí nebo na novou stáj jsou provozní náklady farem s automatickým systémem dojení výrazně vyšší. Čím vyšší jsou investiční náklady, tím vyšší musí být užitkovost a produktivita. Také vyšší provozní náklady musí být kompenzovány lepší produktivitou. Systém dojení musí být také v souladu s managementem farmy,“ uvedl Dr. Stefan Weber.

Jakou technologii vybrat?
U samostatných robotů musí být podle jeho slov splněny následující parametry: nucené nahánění zvířat do robota by mělo být u méně než 5 % krav, každý den by mělo být prostřednictvím jednoho automatu získáno minimálně 1800 kg mléka, počet krav na jednoho robota by měl být mezi 40 a 55 a počet dojení by měl převýšit 2,5 na plemenici a den.
„U poloautomatických systémů dojení, kruhových dojíren a monoboxů v systému řízeného pohybu by se neměly podceňovat náklady na pracovní úkony, jako je nahánění a kontrola, případně práce související s vlastním získáváním mléka,“ informoval přednášející.
Jak dále uvedl, při započítání německých sazeb za hodinu práce na úrovni 17 euro (přibližně 430 Kč), činí rozdíl v nákladech v robotickém a konvenčním systému na výrobu 1 litru mléka 2,43 centu (0,615 Kč). „V českých podmínkách bude ten rozdíl pravděpodobně ještě o dost vyšší. Z tohoto důvodu se podle mého názoru od zhruba 300 krav z hlediska ekonomiky vyplatí klasická dojírna,“ uzavřel Dr. Weber.

Může mít klasickou dojírnu
Může dojit pomocí robotické dojírny
Nebo má možnost využít jednotlivé roboty, tzv. monoboxy
Na rozsah využívání technologií precizního zemědělství v České republice se zaměřilo celorepublikové šetření mezi zemědělskými subjekty Foto Barbora Venclová
Precizní zemědělství v praxi
Precizní zemědělství je soubor technologií, které využívá stále více zemědělských podniků. Cílem je zefektivnění...
Porost kukuřice s podsevem žita a hrachu Foto Antonín Kintl
Nová technologie pěstování kukuřice
V rámci technologií precizního zemědělství se intenzivně vyvíjí možnost využití dronů pro mapování pozemků,...
Výběr z příspěvků