Evropský parlament o tom informoval v tiskové zprávě. Ta uvádí, že za návrhem stojí snaha o udržitelnější a odolnější potravinový systém díky zdokonaleným odrůdám rostlin, jež budou odolávat změně klimatu i škůdcům, budou mít vyšší výnosy a vystačí s nižšími dávkami hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. Poslanci tak reagovali na dlouho neměněnou legislativu v této oblasti a předpokládaný přínos nových odrůd. Nové nařízení ale ještě čeká několik kroků, než bude definitivně schváleno, znění jednotlivých bodů se tedy může změnit. Konkrétně se jednalo o návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o rostlinách získaných některými novými genomickými technikami a potravinách a krmivech z nich a o změně nařízení (EU) 2017/625.
Nové legislativě předcházela studii týkající se statutu nových genomických technik podle práva Evropské unie, kterou zadala Evropská komise. Výsledky zveřejnila v dubnu roku 2021. Kromě jiného v ní konstatuje, že podle závěrů Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) lze rostlinné produkty s podobným profilem rizik získat pomocí konvenčních technik šlechtění, cílené mutageneze i cisgenoze. Produkty NGT pak mají potenciál přispět k udržitelným zemědělsko-potravinářským systémům v souladu s cíli evropské strategie Green Deal a Farm to Fork, připomíná materiál.
Nově budou modifikované rostliny rozděleny do dvou kategorií. Do kategorie 1 by spadaly modifikované rostliny rovnocenné rostlinám konvenčním. Na ty by se již nevztahovala legislativa platná pro geneticky modifikované organismy, která je pro ně závazná nyní. Rostliny zařazené do kategorie 2 by přísné předpisy o GMO musely splňovat i nadále. Poslanci Evropského parlamentu zároveň chtějí zachovat povinné označování produktů z NGT rostlin kategorie 1 i 2. Dále budou v ekologické produkci obě kategorie takových rostlin i v budoucnu zakázány. Poslanci žádají i zákaz veškerých patentů na všechny NGT rostliny, rostlinný materiál, jeho části, genetické informace a procesní vlastnosti, které obsahují, shrnuje tisková zpráva.
