Recirkulační akvakulturní systém (RAS) pro chov ryb je založen na minimální spotřebě vody. Na jeden kilogram vyprodukovaných ryb je potřeba v recirkulačním systému jen 0,15 až 0,4 m3 vody, v rybníku 2 m3 a v průtočném systému 15 až 210 m3.

Třásněnky představují závažný problém pro pěstitele rostlin, ať už na produkčních plochách nebo soukromých zahradách. Tito drobní škůdci, zejména druhy Franklinella occidentalis a Thrips tabaci, mohou způsobit značné poškození rostlin. Biologická ochrana nabízí efektivní a šetrné metody, jak bojovat proti těmto škůdcům, aniž by došlo k negativnímu dopadu na životní prostředí.

V moderním zemědělství hrají technologie klíčovou roli při zvyšování efektivity, udržitelnosti a výnosnosti produkce. John Deere je jednou ze společností, která se specializuje na inovace v oblasti zemědělských technologií. Firma, známá především svými kvalitními traktory a zemědělskými stroji, investuje značné prostředky do vývoje pokročilých technologií pro precizní zemědělství. Precizní zemědělství, často označované jako chytré zemědělství, využívá kombinaci GPS, senzorových technologií, datové analýzy a automatizace, aby pomohlo farmářům optimalizovat každý aspekt jejich práce, od zpracování půdy, setí a hnojení až po sklizeň.

Na náhorní plošině v katastru obce Malhostovice se nachází lokalita Zlobice. Kopec, vyčnívající necelých 400 metrů nad mořem se využíval k zemědělské činnosti, respektive k pastvě ovcí. Od počátku 70. let lokalitu následně využívala armáda jako záložní cvičiště pro studenty Vysoké vojenské školy v Brně a původní sady a pastviny začaly zarůstat náletovými dřevinami. Po roce 1989 se činnost armády postupně utlumovala až asi po deseti letech skončila úplně. Od roku 2003 je bývalý vojenský prostor ve vlastnictví obce Malhostovice, která lokalitu s významnými krajinnými prvky pronajala Svazu chovatelů ovcí a koz, z. s., respektive jeho dceřiné společnosti Oveko, a. s.

Jak uvádí Petr Bezděkovský v příloze EKOTECH magazín, která poprvé vyjde v dalším čísle titulu AGRONOM, veškerý život na planetě závisí na půdě. Půda totiž poskytuje oporu a živiny pro takzvané primární producenty – rostliny. Primárními producenty se nazývají proto, že vytvářejí organickou hmotu na stavbu svého těla z energie získané ze slunce fotosyntézou.

Solární farmy lze stavět tak, aby integrovaly plodiny a přírodní prostředí, což může být cenným příspěvkem k zachování biologické rozmanitosti. Agrofotovoltaika, dvojí využití zemědělské půdy jak pro plodiny, tak pro solární energii, je aktuálním tématem, o kterém se bude diskutovat na veletrhu EnergyDecentral 2024 v německém Hannoveru od 12. do 15. listopadu. Moderní systémy modulů se speciálními panely umožňují současně pěstovat plodiny a vyrábět udržitelnou elektřinu na zemědělské půdě, uvedl v tiskové zprávě DLG Malene Conlong.

Plodinou budoucnosti je podle odborníků bob. Tato nutričně bohatá plodina s vysokým výnosem semene je vhodná jak na zelené hnojení, tak k produkci semen či k výživě skotu.

Podpora zemědělských bioplynových stanic byla původně vypsána (až na pár výjimek) na období 20 let. S ohledem na vývoj instalací je tedy většina zařízení v poslední třetině podporovaného období. V letošním roce však došlo ke změně zákona o podpoře obnovitelných zdrojů čímž se i podpora stávajících bioplynových stanic v podstatě zastavila. Jaké jsou tedy možnosti jejich dalšího ekonomicky udržitelného rozvoje?

V polovině letošního roku bylo v tuzemsku zaznamenáno více erozních událostí než za celý předchozí rok. Ministr zemědělství Marek Výborný chce přesto ještě oslabit opatření pro odolnější krajinu. Vyplývá to ze společné tiskové zprávy Hnutí Duha, České společnosti ornitologické a Světového fondu na ochranu přírody ČR. Nárůst eroze je podle nich způsoben výskytem extrémních srážek, zranitelností krajiny a nedostatečnou protierozní ochranou.

Nový elektrický kompaktní kolový nakladač, který byl úspěšně představen na významných mezinárodních veletrzích, jako jsou ConEXPO v Las Vegas a Agritechnica 2023 v Hannoveru, nabízí významné výhody z hlediska nízké hlučnosti a nulových emisí. Díky těmto vlastnostem je vhodný zejména pro provoz v uzavřeném prostředí.

Zkušenosti ukazují, že zdraví stáda je jednoznačně závislé na managementu stáda. Má-li se situace ve stádě dlouhodobě zlepšit, je prvním úkolem co nejpřesněji určit a zdokumentovat příčiny ztrát. V praxi se například za „nízkou užitkovostí“ často skrývají metabolické poruchy způsobené nevhodnými krmnými dávkami. Nemoci vemene patří mezi tzv. polyfaktoriální onemocnění, příčiny tedy mohou být různé, jako jsou hygiena stáje a dojení, mikroklima stáje, krmení nebo technika dojení a často ještě v kombinaci. Je nezbytné sledovat zdraví vemene ve stádě, protože podíl zvířat se zdravým vemenem ve stádě je ukazatel kvality farmy. Léčba krav s onemocněním vemene způsobuje spoustu práce a vysoké náklady.

Posledních několik dekád názorně demonstrovalo, že zvyšování frekvence a intenzity sucha je jedním z hlavních průvodních jevů současné klimatické změny, a to jak v měříku globálním, tak středoevropském. „Sucho“ je však velmi obecný termín a zahrnuje celou škálu jevů, které se můžou projevovat poměrně rozdílně. Často tedy mluvíme například o suchu meteorologickém, které definujeme jako nedostatek atmosférických srážek nebo zápornou klimatologickou vodní bilanci mezi srážkami a výparem, či o suchu hydrologickém, projevujícím se sníženým průtokem v řekách, či nízkou hladinou podzemních vod.