Porosty řepky vypadaly po většinu letošní sezóny velmi pěkně, při sklizni ale na některých lokalitách přišlo zklamání oproti očekávání. V závěrečné fázi vegetace této olejniny byly teploty přes 30 ºC a bylo sucho. Vyvstala tedy otázka, jestli rostliny předčasně zaschly kvůli suchu nebo se k tomu něco přidalo? Faktem, který mohli pěstitelé na porostech sledovat, byl výskyt černých kořenů a rostlin.
Identifikovali rod Fusarium
Po detailnějším zkoumání, co způsobilo zčernání cévních svazků v kořenech a také pod pokožkou stonků, se ukázalo, že se jedná o rod Fusarium. Celé záležitosti přesné determinace se ujala výzkumná laboratoř firmy MONAS Technology, s. r. o. „Pro Fusaria sp. je charakteristické ucpávání svazků cévních v rostlinách, a tedy zamezování transportu vody do nadzemních částí,“ uvedla dr. Jana Volková ze společnosti MONAS s tím, že rostliny zaostávají ve vývoji. „Ještě se čeká na přesné určení druhu molekulární metodou, kterou budou provádět ve Sbírce mikroorganismů na Přírodovědecké fakultě v Praze,“ dodala dr. Volková.
Dalším charakteristickým znakem na rostlinách byla nažloutlá (piniová) barva stonků. Při mikroskopování tkáně kořene i stonku pod pokožkou se objevovaly oválné spory v délce okolo deseti mikrometrů. Takovéto spory podle dr. Volkové moc nenapovídají a navíc, pokud jich je málo, mohou lehce uniknout pozornosti. „Při kultivaci však již v masovém měřítku narostly typické velké srpovité spory, které potvrdily Fusarium sp. ve všech odebraných vzorcích.
Biologické přípravky mohou pomoci
V případě, že by se nenašel patogen, který by byl schopen poškodit dokončení vývoje rostlin řepky, pak by se dalo říci, že rostliny v letošním červnovém suchu předčasně zaschly. Sucho a vysoké teploty ale nebyly zásadním viníkem. Jak upozornila dr. Volková, nedovyvinutá semena a nižší výnos byly způsobeny houbou rodu Fusarium.
„Aplikace chemických fungicidů výskyt fuzárií v rostlinách potlačují, ale neprochází do kořene. Pokud patogen ucpe svazky cévní v kořenech, chemická ochrana na nadzemní část rostlin je na tento problém slabá,“ připomněla zástupkyně společnosti MONAS. Protože jde o půdní patogen, doporučila pro nové zásevy zvážit použití bakteriálních biologických přípravků (například Prometheus CZ, Hirundo) s účinkem na ochranu kořene. Na sklizená pole, kde se černé kořeny vyskytovaly, lze aplikovat přípravky na bázi Trichoderma atroviride (Kestom) a zapravit. Jak dodala dr. Volková, houba Trichoderma nemá vztah k určité plodině, ale jde o mykoparazit na jiných houbách.
