Autonomní prostředky používané v zemědělství dělíme většinou na ty pozemní, které označujeme za polní roboty a ty jenž létají a označujeme je za bezpilotní prostředky. Obě z těchto kategorií byly na Hortibotickém dni zastoupeny. A většina se strojů byla i aktivně předvedena.
Dva ve vzduchu
Praktické předvedení platilo i pro drony DJI Agras T30 a XAG V40. Oba se předvedly při simulaci aplikace postřiku ve vinici podle předem nahrané letové a aplikační mapy. Aplikace postřiku leteckým způsobem má v rámci legislativy v ČR své limity a není dosud možná pro minerální hnojiva a pesticidy. To se však může změnit, neb takovýto způsob aplikace přináší nové možnosti jak nepoškodit porost a především jak aplikovat chemické látky cíleným způsobem.
Na úrovni rostlin
Cílená aplikace, obdělávání půdy či jiné agrotechnické zásahy jsou vlastní většině polních robotů. Existují už i takové z nich, které dokáží pracovat na úrovni jednotlivých rostlin. Takovým strojem byl předvedený Roboton jehož robotická ruka může pracovat s vícero nástroji, které si robot umí sám měnit. V praxi tak zvládne přesné setí, ošetření rostlin, prokypření půdy v těsné blízkosti rostlin, nebo individuální závlahu, což je zásah vhodný třeba při pěstování zeleniny. Roboton má před sebou ještě další vývoj, přesto již nyní funguje úspěšně a jako zdroj energie umí využít fotovoltaických panelů. Samozřejmostí je autonomní pohyb po pozemku s využitím pásových jednotek.
V přesném sponu
Pásové jednotky měl i další robot, který byl aktivně představen. Jeho jméno je HaRiBOT a je určený pro pěstební činnosti v zemědělství, zelinářství, sadech, vinicích, ale i pro práci v parcích nebo lesních školkách. Je poháněn spalovacím motorem a krom pasivního nářadí může pracovat i s nářadím aktivním. A tak tomu bylo i v ukázce, kdy byl osazen půdním vrtákem a předváděl hloubení děr pro následnou výsadbu. Samozřejmě autonomně a s přesným dodržením pěstebního sponu rostlin.
