Aby bylo zemědělství udržitelné, musí uspokojovat potřeby současných i budoucích generací, pokud jde o jeho produkty a služby, a zároveň zajišťovat ziskovost, zdraví životního prostředí a sociální a ekonomickou spravedlnost. Celosvětový přechod na udržitelné potraviny a zemědělství bude vyžadovat zásadní zlepšení účinnosti využívání zdrojů, ochrany životního prostředí a odolnosti systémů.
FAO uvádí, že současná trajektorie růstu zemědělské produkce je neudržitelná kvůli jejím negativním dopadům na přírodní zdroje a životní prostředí. Třetina zemědělské půdy je znehodnocena, došlo ke ztrátě až 75 % genetické rozmanitosti plodin a 22 % plemen zvířat je ohroženo. Více než polovina rybích populací je plně využívána a v posledním desetiletí bylo přibližně 13 milionů hektarů lesů ročně přeměněno na jiné využití půdy.
Zastřešujícími problémy, kterým čelíme, jsou rostoucí nedostatek a rychlá degradace přírodních zdrojů v době, kdy rychle roste poptávka po potravinách, krmivech, vláknech a zboží a službách ze zemědělství (včetně plodin, hospodářských zvířat, lesnictví, rybolovu a akvakultury). Jedny z nejvyšších nárůstů populace se předpokládají v oblastech, které jsou závislé na zemědělství a které již nyní vykazují vysokou míru potravinové nedostatečnosti. Situaci komplikují další faktory jako například prohlubující se soutěž o přírodní zdroje, změna klimatu, rostoucí pohyb osob a zboží, nebo změny životního prostředí a výrobních postupů
Z výše uvedeného vyplývá podle FAO pět klíčových zásad, jimiž se má řídit strategický rozvoj nových přístupů a přechod k udržitelnosti:
Zásada 1: Pro udržitelné zemědělství má zásadní význam zlepšení účinnosti využívání zdrojů;
Zásada 2: Udržitelnost vyžaduje přímá opatření k zachování, ochraně a posílení přírodních zdrojů;
Zásada 3: Zemědělství, které nechrání a nezlepšuje životní podmínky a sociální blahobyt na venkově, je neudržitelné;
Zásada 4: Udržitelné zemědělství musí zvyšovat odolnost lidí, komunit a ekosystémů, zejména vůči změně klimatu a nestabilitě trhu;
Zásada 5: Dobrá správa věcí veřejných je nezbytná pro udržitelnost přírodních i lidských systémů.
„Abychom se vyrovnali s rychlým tempem změn a zvýšenou nejistotou, je třeba udržitelnost vnímat jako proces, nikoli jako jednoznačně definovaný konečný bod, kterého je třeba dosáhnout. To zase vyžaduje rozvoj technických, politických, řídicích a finančních rámců, které podporují zemědělské výrobce a správce zdrojů zapojené do dynamického procesu inovací,“ konstatuje na svém webu FAO.
