Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Když se mléku daří
ZD Růžový palouček je příkladem toho jak přistupovat k chovu Holštýnů a podporovat dojivost mléka.
Aktuality a odborná sdělení
Nejlepší dodavatelé mléka a kvalita jejich stáda byly posuzovány v soutěži
Polabských mlékáren a. s ve 30. ročníku soutěže o nejlepší stádo a dojnici. Soutěž byla vyhlašována v několika kategoriích u dodavatelů biomléka i konvenčních dodavatelů, těch menších i větších. Kvalita mléka byla hodnocena i pomocí počtu somatických buněk a celkového počtu mikroorganismů v mléce.
V boji s houbovými chorobami může rostlinám pomoci plazmou aktivovaná voda. Zjistila to při svém výzkumu studentka Simona Rodopská z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Takzvaná caviplazmová voda podle ní nejen účinně ničí původce chorob, ale navíc podporuje přirozenou obranyschopnost rostlin. S výzkumem, kterému se věnovala v bakalářské práci, teď získala i první cenu v meziuniverzitní studentské soutěži.
Komplexní interakce mezi lokálními a krajinnými faktory, které mají vliv na distribuci pesticidů v trvalých plodinách ovocných sadů a vinic, studovali vědci z Ústavu ekologie lesa a Ústavu ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU. Výzkum navazuje na předchozí studii zaměřenou na analýzu transportu a bioakumulace pesticidů v zemědělsko-lesní krajině České republiky a přináší nové poznatky o jejich šíření napříč různými složkami ekosystému.
Agronomové Společnosti pro zemědělskou výrobu Ostředek, a. s., vybírali v loňském roce nový přesný secí stroj umožňující setí kukuřice na 75 cm a řepky na 45 cm. S technologií setí řepky na tuto vzdálenost mají dobré zkušenosti, chyběla jim však do té doby vhodná technika. Proto museli přesné setí zajišťovat službou. Z výběrového řízení vyšel vítězně secí stroj Chrono 500 italského výrobce Maschio Gaspardo.
V listopadu se na dvou místech České republiky uskutečnily semináře pořádané společnostmi Eurofarm systems a Sano. Jednalo se o čtvrtý, zatím poslední, modul tzv. Tour 100 000, aneb Jak dosáhnout a udržet vynikající zdraví vemene a vysokou užitkovost, tentokrát se zaměřením na automatické dojicí systémy, výživu v těchto systémech a genetiku a její vliv nejen na zdraví mléčné žlázy a užitkovost, ale také na ekonomiku a produktivitu v praxi.
Plasty jsou dnes všudypřítomné. Kontaminace půdy, vody a vzduchu, včetně krmiv pro hospodářská zvířata, ale i živočišných a rostlinných produktů pro lidskou výživu je logickým vyústěním skutečnosti, že ročně se vyrobí na naší planetě více než 400 milionů tun plastů. Každý rok se také skoro 200 milionů tun plastů promění v odpad.
Ve Švýcarsku se rozhodli dosáhnout cílů parlamentní iniciativy „Snížení rizika používání pesticidů“ s pomocí dotací na vybrané systémy produkce. Od 1. ledna 2023 jsou v platnosti různé nové nebo posílené stávající programy přímých plateb. Jde například dotaci na nepoužívání pesticidů, na funkční biodiverzitu či zlepšování úrodnosti půdy. Podpora jde i na efektivní využívání dusíku v zemědělství na orné půdě.
Zemědělci před dvěma dekádami přestali využívat antibiotika v chovech hospodářských zvířat a nahradili je zinkem. Tehdy se předpokládalo, že tento krok bude k životnímu prostředí s ohledem na rozvoj antimikrobiální rezistence šetrnější. Výzkum odborníků z Ústavu chemie a biochemie AF Mendelovy univerzity v Brně ale prokázal, že výraznější změnu nepřinesl.
S nárůstem populace na planetě roste i poptávka po nábytku, dřeva pro uspokojení této poptávky ale není dostatek. Jako náhradu za dřevo lze využít alternativní materiály, například posklizňové zbytky z technického konopí na semeno, které se slisují do desek. Ty je možné využít jak pro stavební účely, tak i k výrobě nábytku. Právě využitím těchto alternativních materiálů, jako jsou konopí, řepka, len, slunečnice nebo kukuřice se zabývají na Ústavu designu a nábytku Lesnické a dřevařské fakulty, uvedla Tereza Pospíchalová tisková mluvčí Mendelovy univerzity v Brně.
Ve čtvrtém ročníku konference Živá krajina, která proběhne 28. ledna 2025 v aule ČZU v Praze a online, se odborníci, zemědělci a zájemci o regenerativní praxi tentokrát zaměří na význam zdravé půdy a jejího mikrobiálního života na kvalitu a nutriční hodnotu potravin. Program nabídne nové poznatky o dopadu regenerativních postupů na krajinu, vodní cykly a udržitelné hospodaření.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Když se mléku daří
ZD Růžový palouček je příkladem toho jak přistupovat k chovu Holštýnů a podporovat dojivost mléka.
Aktuality a odborná sdělení
Nejlepší dodavatelé mléka a kvalita jejich stáda byly posuzovány v soutěži
Polabských mlékáren a. s ve 30. ročníku soutěže o nejlepší stádo a dojnici. Soutěž byla vyhlašována v několika kategoriích u dodavatelů biomléka i konvenčních dodavatelů, těch menších i větších. Kvalita mléka byla hodnocena i pomocí počtu somatických buněk a celkového počtu mikroorganismů v mléce.
V boji s houbovými chorobami může rostlinám pomoci plazmou aktivovaná voda. Zjistila to při svém výzkumu studentka Simona Rodopská z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Takzvaná caviplazmová voda podle ní nejen účinně ničí původce chorob, ale navíc podporuje přirozenou obranyschopnost rostlin. S výzkumem, kterému se věnovala v bakalářské práci, teď získala i první cenu v meziuniverzitní studentské soutěži.
Komplexní interakce mezi lokálními a krajinnými faktory, které mají vliv na distribuci pesticidů v trvalých plodinách ovocných sadů a vinic, studovali vědci z Ústavu ekologie lesa a Ústavu ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU. Výzkum navazuje na předchozí studii zaměřenou na analýzu transportu a bioakumulace pesticidů v zemědělsko-lesní krajině České republiky a přináší nové poznatky o jejich šíření napříč různými složkami ekosystému.
Agronomové Společnosti pro zemědělskou výrobu Ostředek, a. s., vybírali v loňském roce nový přesný secí stroj umožňující setí kukuřice na 75 cm a řepky na 45 cm. S technologií setí řepky na tuto vzdálenost mají dobré zkušenosti, chyběla jim však do té doby vhodná technika. Proto museli přesné setí zajišťovat službou. Z výběrového řízení vyšel vítězně secí stroj Chrono 500 italského výrobce Maschio Gaspardo.
V listopadu se na dvou místech České republiky uskutečnily semináře pořádané společnostmi Eurofarm systems a Sano. Jednalo se o čtvrtý, zatím poslední, modul tzv. Tour 100 000, aneb Jak dosáhnout a udržet vynikající zdraví vemene a vysokou užitkovost, tentokrát se zaměřením na automatické dojicí systémy, výživu v těchto systémech a genetiku a její vliv nejen na zdraví mléčné žlázy a užitkovost, ale také na ekonomiku a produktivitu v praxi.
Plasty jsou dnes všudypřítomné. Kontaminace půdy, vody a vzduchu, včetně krmiv pro hospodářská zvířata, ale i živočišných a rostlinných produktů pro lidskou výživu je logickým vyústěním skutečnosti, že ročně se vyrobí na naší planetě více než 400 milionů tun plastů. Každý rok se také skoro 200 milionů tun plastů promění v odpad.
Ve Švýcarsku se rozhodli dosáhnout cílů parlamentní iniciativy „Snížení rizika používání pesticidů“ s pomocí dotací na vybrané systémy produkce. Od 1. ledna 2023 jsou v platnosti různé nové nebo posílené stávající programy přímých plateb. Jde například dotaci na nepoužívání pesticidů, na funkční biodiverzitu či zlepšování úrodnosti půdy. Podpora jde i na efektivní využívání dusíku v zemědělství na orné půdě.
Zemědělci před dvěma dekádami přestali využívat antibiotika v chovech hospodářských zvířat a nahradili je zinkem. Tehdy se předpokládalo, že tento krok bude k životnímu prostředí s ohledem na rozvoj antimikrobiální rezistence šetrnější. Výzkum odborníků z Ústavu chemie a biochemie AF Mendelovy univerzity v Brně ale prokázal, že výraznější změnu nepřinesl.
S nárůstem populace na planetě roste i poptávka po nábytku, dřeva pro uspokojení této poptávky ale není dostatek. Jako náhradu za dřevo lze využít alternativní materiály, například posklizňové zbytky z technického konopí na semeno, které se slisují do desek. Ty je možné využít jak pro stavební účely, tak i k výrobě nábytku. Právě využitím těchto alternativních materiálů, jako jsou konopí, řepka, len, slunečnice nebo kukuřice se zabývají na Ústavu designu a nábytku Lesnické a dřevařské fakulty, uvedla Tereza Pospíchalová tisková mluvčí Mendelovy univerzity v Brně.
Ve čtvrtém ročníku konference Živá krajina, která proběhne 28. ledna 2025 v aule ČZU v Praze a online, se odborníci, zemědělci a zájemci o regenerativní praxi tentokrát zaměří na význam zdravé půdy a jejího mikrobiálního života na kvalitu a nutriční hodnotu potravin. Program nabídne nové poznatky o dopadu regenerativních postupů na krajinu, vodní cykly a udržitelné hospodaření.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Když se mléku daří
ZD Růžový palouček je příkladem toho jak přistupovat k chovu Holštýnů a podporovat dojivost mléka.
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů zaměřených na udržitelné postupy v zemědělství s cílem snížení materiálových a energetických vstupů včetně produkce CO2. První díl dostupný na TV Zemědělec a YouTube pod hlavičkou ČSOB otevírá téma půdoochranných opatření se zaměřením na retenci vody v půdě, organiku v půdě a možnosti zamezení půdní eroze.
Co si myslí v ČR
- David Bouma
Na České zemědělské univerzitě v Praze plánují testovat využití entomopatogenní houby Metarhizium anisopliae proti škůdcům řepky. Uvedl to doc. Ing. Jan Kazda, CSc., v rámci polního dne, který proběhl na univerzitní výzkumné stanici Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů v Červeném Újezdě. Přípravky založené na půdní houbě Metarhizium anisopliae se ve světě v rámci biologické ochrany využívají.
Co si myslí v zahraničí
- Lukáš Prýmas
Zemědělské bioplynové stanice (BPS) zažívají v Evropě paradoxní moment. Na jedné straně stojí historicky nejvyšší politické ambice – Evropská unie si vytyčila cíle, které z bioplynového sektoru dělají klíčový pilíř energetické transformace. Na druhé straně operátoři v řadě členských států, včetně České republiky, čelí nestabilitě podpory, končícím dotačním obdobím a nejisté rentabilitě bez státních subvencí. Situaci komplikuje i strukturální posun: tradiční kogenerační výroba elektřiny ustupuje modernějšímu a perspektivnějšímu modelu výroby biometanu.
Aktuality a odborná sdělení
Nejlepší dodavatelé mléka a kvalita jejich stáda byly posuzovány v soutěži
Polabských mlékáren a. s ve 30. ročníku soutěže o nejlepší stádo a dojnici. Soutěž byla vyhlašována v několika kategoriích u dodavatelů biomléka i konvenčních dodavatelů, těch menších i větších. Kvalita mléka byla hodnocena i pomocí počtu somatických buněk a celkového počtu mikroorganismů v mléce.
V boji s houbovými chorobami může rostlinám pomoci plazmou aktivovaná voda. Zjistila to při svém výzkumu studentka Simona Rodopská z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Takzvaná caviplazmová voda podle ní nejen účinně ničí původce chorob, ale navíc podporuje přirozenou obranyschopnost rostlin. S výzkumem, kterému se věnovala v bakalářské práci, teď získala i první cenu v meziuniverzitní studentské soutěži.
Komplexní interakce mezi lokálními a krajinnými faktory, které mají vliv na distribuci pesticidů v trvalých plodinách ovocných sadů a vinic, studovali vědci z Ústavu ekologie lesa a Ústavu ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU. Výzkum navazuje na předchozí studii zaměřenou na analýzu transportu a bioakumulace pesticidů v zemědělsko-lesní krajině České republiky a přináší nové poznatky o jejich šíření napříč různými složkami ekosystému.
Agronomové Společnosti pro zemědělskou výrobu Ostředek, a. s., vybírali v loňském roce nový přesný secí stroj umožňující setí kukuřice na 75 cm a řepky na 45 cm. S technologií setí řepky na tuto vzdálenost mají dobré zkušenosti, chyběla jim však do té doby vhodná technika. Proto museli přesné setí zajišťovat službou. Z výběrového řízení vyšel vítězně secí stroj Chrono 500 italského výrobce Maschio Gaspardo.
V listopadu se na dvou místech České republiky uskutečnily semináře pořádané společnostmi Eurofarm systems a Sano. Jednalo se o čtvrtý, zatím poslední, modul tzv. Tour 100 000, aneb Jak dosáhnout a udržet vynikající zdraví vemene a vysokou užitkovost, tentokrát se zaměřením na automatické dojicí systémy, výživu v těchto systémech a genetiku a její vliv nejen na zdraví mléčné žlázy a užitkovost, ale také na ekonomiku a produktivitu v praxi.
Plasty jsou dnes všudypřítomné. Kontaminace půdy, vody a vzduchu, včetně krmiv pro hospodářská zvířata, ale i živočišných a rostlinných produktů pro lidskou výživu je logickým vyústěním skutečnosti, že ročně se vyrobí na naší planetě více než 400 milionů tun plastů. Každý rok se také skoro 200 milionů tun plastů promění v odpad.
Ve Švýcarsku se rozhodli dosáhnout cílů parlamentní iniciativy „Snížení rizika používání pesticidů“ s pomocí dotací na vybrané systémy produkce. Od 1. ledna 2023 jsou v platnosti různé nové nebo posílené stávající programy přímých plateb. Jde například dotaci na nepoužívání pesticidů, na funkční biodiverzitu či zlepšování úrodnosti půdy. Podpora jde i na efektivní využívání dusíku v zemědělství na orné půdě.
Zemědělci před dvěma dekádami přestali využívat antibiotika v chovech hospodářských zvířat a nahradili je zinkem. Tehdy se předpokládalo, že tento krok bude k životnímu prostředí s ohledem na rozvoj antimikrobiální rezistence šetrnější. Výzkum odborníků z Ústavu chemie a biochemie AF Mendelovy univerzity v Brně ale prokázal, že výraznější změnu nepřinesl.
S nárůstem populace na planetě roste i poptávka po nábytku, dřeva pro uspokojení této poptávky ale není dostatek. Jako náhradu za dřevo lze využít alternativní materiály, například posklizňové zbytky z technického konopí na semeno, které se slisují do desek. Ty je možné využít jak pro stavební účely, tak i k výrobě nábytku. Právě využitím těchto alternativních materiálů, jako jsou konopí, řepka, len, slunečnice nebo kukuřice se zabývají na Ústavu designu a nábytku Lesnické a dřevařské fakulty, uvedla Tereza Pospíchalová tisková mluvčí Mendelovy univerzity v Brně.
Ve čtvrtém ročníku konference Živá krajina, která proběhne 28. ledna 2025 v aule ČZU v Praze a online, se odborníci, zemědělci a zájemci o regenerativní praxi tentokrát zaměří na význam zdravé půdy a jejího mikrobiálního života na kvalitu a nutriční hodnotu potravin. Program nabídne nové poznatky o dopadu regenerativních postupů na krajinu, vodní cykly a udržitelné hospodaření.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Když se mléku daří
ZD Růžový palouček je příkladem toho jak přistupovat k chovu Holštýnů a podporovat dojivost mléka.
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů zaměřených na udržitelné postupy v zemědělství s cílem snížení materiálových a energetických vstupů včetně produkce CO2. První díl dostupný na TV Zemědělec a YouTube pod hlavičkou ČSOB otevírá téma půdoochranných opatření se zaměřením na retenci vody v půdě, organiku v půdě a možnosti zamezení půdní eroze.
Co si myslí v ČR
- David Bouma
Na České zemědělské univerzitě v Praze plánují testovat využití entomopatogenní houby Metarhizium anisopliae proti škůdcům řepky. Uvedl to doc. Ing. Jan Kazda, CSc., v rámci polního dne, který proběhl na univerzitní výzkumné stanici Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů v Červeném Újezdě. Přípravky založené na půdní houbě Metarhizium anisopliae se ve světě v rámci biologické ochrany využívají.
Co si myslí v zahraničí
- Lukáš Prýmas
Zemědělské bioplynové stanice (BPS) zažívají v Evropě paradoxní moment. Na jedné straně stojí historicky nejvyšší politické ambice – Evropská unie si vytyčila cíle, které z bioplynového sektoru dělají klíčový pilíř energetické transformace. Na druhé straně operátoři v řadě členských států, včetně České republiky, čelí nestabilitě podpory, končícím dotačním obdobím a nejisté rentabilitě bez státních subvencí. Situaci komplikuje i strukturální posun: tradiční kogenerační výroba elektřiny ustupuje modernějšímu a perspektivnějšímu modelu výroby biometanu.
Aktuality a odborná sdělení
Nejlepší dodavatelé mléka a kvalita jejich stáda byly posuzovány v soutěži
Polabských mlékáren a. s ve 30. ročníku soutěže o nejlepší stádo a dojnici. Soutěž byla vyhlašována v několika kategoriích u dodavatelů biomléka i konvenčních dodavatelů, těch menších i větších. Kvalita mléka byla hodnocena i pomocí počtu somatických buněk a celkového počtu mikroorganismů v mléce.
V boji s houbovými chorobami může rostlinám pomoci plazmou aktivovaná voda. Zjistila to při svém výzkumu studentka Simona Rodopská z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Takzvaná caviplazmová voda podle ní nejen účinně ničí původce chorob, ale navíc podporuje přirozenou obranyschopnost rostlin. S výzkumem, kterému se věnovala v bakalářské práci, teď získala i první cenu v meziuniverzitní studentské soutěži.
Komplexní interakce mezi lokálními a krajinnými faktory, které mají vliv na distribuci pesticidů v trvalých plodinách ovocných sadů a vinic, studovali vědci z Ústavu ekologie lesa a Ústavu ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU. Výzkum navazuje na předchozí studii zaměřenou na analýzu transportu a bioakumulace pesticidů v zemědělsko-lesní krajině České republiky a přináší nové poznatky o jejich šíření napříč různými složkami ekosystému.
Agronomové Společnosti pro zemědělskou výrobu Ostředek, a. s., vybírali v loňském roce nový přesný secí stroj umožňující setí kukuřice na 75 cm a řepky na 45 cm. S technologií setí řepky na tuto vzdálenost mají dobré zkušenosti, chyběla jim však do té doby vhodná technika. Proto museli přesné setí zajišťovat službou. Z výběrového řízení vyšel vítězně secí stroj Chrono 500 italského výrobce Maschio Gaspardo.
V listopadu se na dvou místech České republiky uskutečnily semináře pořádané společnostmi Eurofarm systems a Sano. Jednalo se o čtvrtý, zatím poslední, modul tzv. Tour 100 000, aneb Jak dosáhnout a udržet vynikající zdraví vemene a vysokou užitkovost, tentokrát se zaměřením na automatické dojicí systémy, výživu v těchto systémech a genetiku a její vliv nejen na zdraví mléčné žlázy a užitkovost, ale také na ekonomiku a produktivitu v praxi.
Plasty jsou dnes všudypřítomné. Kontaminace půdy, vody a vzduchu, včetně krmiv pro hospodářská zvířata, ale i živočišných a rostlinných produktů pro lidskou výživu je logickým vyústěním skutečnosti, že ročně se vyrobí na naší planetě více než 400 milionů tun plastů. Každý rok se také skoro 200 milionů tun plastů promění v odpad.
Ve Švýcarsku se rozhodli dosáhnout cílů parlamentní iniciativy „Snížení rizika používání pesticidů“ s pomocí dotací na vybrané systémy produkce. Od 1. ledna 2023 jsou v platnosti různé nové nebo posílené stávající programy přímých plateb. Jde například dotaci na nepoužívání pesticidů, na funkční biodiverzitu či zlepšování úrodnosti půdy. Podpora jde i na efektivní využívání dusíku v zemědělství na orné půdě.
Zemědělci před dvěma dekádami přestali využívat antibiotika v chovech hospodářských zvířat a nahradili je zinkem. Tehdy se předpokládalo, že tento krok bude k životnímu prostředí s ohledem na rozvoj antimikrobiální rezistence šetrnější. Výzkum odborníků z Ústavu chemie a biochemie AF Mendelovy univerzity v Brně ale prokázal, že výraznější změnu nepřinesl.
S nárůstem populace na planetě roste i poptávka po nábytku, dřeva pro uspokojení této poptávky ale není dostatek. Jako náhradu za dřevo lze využít alternativní materiály, například posklizňové zbytky z technického konopí na semeno, které se slisují do desek. Ty je možné využít jak pro stavební účely, tak i k výrobě nábytku. Právě využitím těchto alternativních materiálů, jako jsou konopí, řepka, len, slunečnice nebo kukuřice se zabývají na Ústavu designu a nábytku Lesnické a dřevařské fakulty, uvedla Tereza Pospíchalová tisková mluvčí Mendelovy univerzity v Brně.
Ve čtvrtém ročníku konference Živá krajina, která proběhne 28. ledna 2025 v aule ČZU v Praze a online, se odborníci, zemědělci a zájemci o regenerativní praxi tentokrát zaměří na význam zdravé půdy a jejího mikrobiálního života na kvalitu a nutriční hodnotu potravin. Program nabídne nové poznatky o dopadu regenerativních postupů na krajinu, vodní cykly a udržitelné hospodaření.