Péče o telata – jalovičky musí hrát v chovech dojnic klíčovou roli. Jakékoliv zanedbání péče o ně, bude v budoucnu, pokud se dožijí laktace, znamenat málo efektivní stádo dojnic. V prostorách Výzkumného ústavu veterinárního lékařství (VÚVeL) v Brně byl pod hlavičkou VÚVeL Academy uspořádán seminář na téma „Kryptosporidióza a klostridiové infekce – hrozby odchovu telat. O kvalitním odchovu telat přednášeli odborníci z VÚVeL, Veterinární univerzity v Brně (VETUNI) i výživářských firem (MIKROP Čebín, a. s., Nutrivet, s. r. o.).

Vedle známých postupů ochrany proti hrabošům je dnes snaha hledat a testovat i netradiční a inovativní metody. Jednou z takových je potlačování výskytu hraboše polního pomocí rostlinných repelentů a repelentních rostlin, které se věnuje projekt TAČR (2023–2025). Na projektu se podílí celkem šest partnerů, z toho tři výzkumné instituce – Mendelova univerzita v Brně, Univerzita Palackého v Olomouci a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., a tři podniky – PROBIO, Czech Organics a AGROCHEMA, družstvo. Jedná se o poměrně inovativní přístup, protože rostliny z pozice repelentních porostů proti hlodavcům byly doposud ve světě testovány pouze ojediněle.

Letošní jaro s velkým úhrnem srážek vystavilo limity plečkování. Radličkové plečky či prutové brány je možné využívat jen v omezené míře. Ovšem existuje stroj, který může být využíván i v půdě s vyšší vlhkostí, než je to možné u klasické plečky. A to jsou kultivátory s hvězdicovými koly.

Rostlinné hormony (fytohormony) řídí růst a vývoj rostlin i jejich reakce na různé podněty – například světlo, gravitaci nebo napadení chorobami. Jsou klíčové pro růst a fyziologické procesy rostlin, jejich evoluční počátky však zůstávají nejasné. Výzkum vědců z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, Univerzity Karlovy a Univerzity v Gentu odhalil, že tyto hormony se vyskytují i ve sladkovodních zelených řasách, nejbližších příbuzných suchozemských rostlin. Hormonální funkce však pravděpodobně získaly až při přechodu rostlin na souš.

Biomasa a bioplyn jako tradiční obnovitelné zdroje energie (OZE) i v Česku opět nabývají na významu. Jsou udržitelné, bezemisní a pomáhají rozvoji zemědělských podniků, komunit a celých regionů. Bioplynové stanice navíc mohou pro distribuční sítě elektřiny nabízet i služby výkonové rovnováhy pro jiné a méně stabilní OZE. Připraveny jsou i nové možnosti využití biomasy, zejména pro zachycování vzdušného uhlíku.

Společný výzkum univerzit BOKU Tulln a IMC University of Applied Sciences Krems (Kremže) v Rakousku ukazuje velký potenciál při získávání cenných materiálů z elektronického odpadu. V laboratorních podmínkách bylo dosaženo až 85% účinnosti při získávání kovů vzácných zemin. Tyto prvky jsou využitelné v elektronice a nanotechnologiích.

Současná evropská politika směřuje k cílům zaměřeným na ekologické přístupy v hospodaření a mezi ně můžeme řadit i regenerativní zemědělství. Ve zkratce se dá říci, že regenerativní zemědělství je moderní přístup k hospodaření, který se zaměřuje na obnovu a zlepšení zdraví půdy, ekosystémů a biodiverzity. Jedním z klíčových aspektů této technologie je specifické zpracování půdy v němž chybí klasická orba a místo ní jsou používány jiné postupy.

V pořadí druhý workshop Dny precizního zemědělství na farmě ZD Dolní Újezd na Svitavsku se konal na konci května a využil pokročilého stavu vegetace pro zhlédnutí výsledků jarních operací a stavu pokusných ploch. Účastníci se mimo jiné dozvěděli, jakým způsobem si mohou poradit se zvyšujícími se požadavky na snižování emisí skleníkových plynů při pěstování plodin a jak docílit zvýšení půdní úrodnosti.

Již několik let se v zemědělství skloňuje pojem »regenerativní«. Zatím však mnohé zúčastněné strany dle našeho názoru nechápou, proč je potřebná »regenerace« v zemědělství. S dosavadním přístupem z pohledu historie, vědy, výzkumu a obvyklých technologií využívaných v zemědělství jsme dospěli do stavu, kdy už téměř neexistuje tzv. přirozená úrodnost půdy neboli pro dříve narozené – půdní garé.

Koncem dubna se ve Ctidružicích na jižní Moravě konalo slavnostní otevření nové farmy prasat. Modernizaci farmy za 250 milionů korun úspěšně dokončila Zemědělská společnost Jiřice u Miroslavi, s. r. o., člen Rhea Holding. Protože původní farma naprosto nevyhovovala současným požadavkům na zoohygienu a welfare zvířat, vedení Rhea Holdingu rozhodlo o její modernizaci, a to doslova od základů.

Školní zemědělský podnik v Žabčicích bude využívat automatizovaný asistenční systém na žacích lištách při sečení pícnin. Senzory pomohou odhalit divokou zvěř v porostech. ŠZP bude v rámci Brněnska teprve druhý podnik, který zařízení využívá. Poprvé by senzor zemědělci chtěli využít v rámci druhé senoseče, která proběhne začátkem června. Nově od letošního roku využívají k detekci zvěře na loukách i drony a speciálně vycvičené psy. Kombinací těchto metod chtějí ztráty na divoké zvěři při senosečích úplně eliminovat.

Farma Bezdínek v Dolní Lutyni na Karvinsku nedávno zahájila provoz nového skleníku pro pěstování rajčat a dokončila výstavbu energocentra, které bude v kogeneračních jednotkách vyrábět teplo a elektřinu ze zemního plynu a pomůže tak řešit potřebu energií podniku. Celková investice dosáhla téměř 400 milionů korun. Podle jednatele Farmy Bezdínek Jiřího Stodůlky farma nyní disponuje 14,5 hektaru skleníků.