Příklady dobré praxe

Příklady dobré praxe
Udržitelná cesta českého chmelařství
Václav Hanzal poutavě povídá o chmelaření na Žatecku a o způsobu vlastního zavlažování chmelnice
Aktuality a odborná sdělení
V současné době řada výrobců zemědělské techniky deklaruje, že jejich stroje jsou schopné provozu na HVO (Hydrotreated Vegetable Oil). Toto palivo se vyrábí povětšinou z použitých rostlinných olejů, ale i živočišných tuků a organických zdrojů může být i více. Primárně jde o biopalivo druhé generace.
Na semináři „Aktuální směry ve šlechtění hospodářských zvířat se mluvilo o genomické selekci a odhadech plemenných u skotu i prasat. Jedna z přednášejících se zaměřila na
problematiku masného skotu, a to konkrétně plemene aberdeen angus, kde zpřesnění plemenných hodnot vlastností souvisejících s kvalitou masa, povede i k udržitelnosti chovu plemene abedeen angus pověstného právě kvalitou masa.
Rybáři Mendelovy univerzity v Brně vytvořili desatero zásad udržitelného chovu pro rybářské podniky, které budou dodávat ryby a rybí produkty do obchodního řetězce Albert. Podniky, které splní stanovená kritéria, získají certifikaci a budou moci užívat ochrannou známku Udržitelný chov ryb. Informovala o tom tisková mluvčí Mendelovy univerzity (MENDELU) Tereza Pospíchalová.
Úsilí farmářů udržitelně hospodařit je také motivací pro nové výzkumy a podporu ze strany státu i bankovních institucí. Bez změny v produkci i přístupu ke krajině bude lidstvo podle vědců jen těžko překonávat krize a narazí také na limity naší planety. Ať už však jde o úpravy krajiny, provoz bioplynových stanic, nebo hospodaření s vodou, mají všechny nápady řešení.
Již od vstupu do Evropské unie se naši chovatelé museli připravovat na změny podmínek zohledňující ochranu životního prostředí, kvalitu zemědělských produktů a welfare zvířat. Právě dobré životní podmínky zvířat byly důvodem založení Evropské občanské iniciativy Konec doby klecové, která svou kampaň završila legislativním zákazem chovů nosnic v klecích. Cílem uvedené iniciativy je však zakázat klece také u dalších druhů drůbeže a prasat, a v neposlední řadě i u faremně chovaných králíků. Na tento podnět samozřejmě zareagovala i Evropské komise, která zveřejnila záměr zrevidovat stávající legislativu v oblasti dobrých životních podmínek zvířat do konce letošního roku.
Když se vedení akciové společnost ZOD Brniště rozhodovalo, jak zlepšit welfare holštýnského skotu, jedním z hlavních palčivých míst byl tepelný diskomfort ve starých stájích. Pod plechovou střechou staré stáje je třeba o deset stupňů více, než ve venkovním prostoru. Co ale vymyslet se starou plechovou střechou? Řešení se našlo.
Odborníci na změnu klimatu už dlouho soudí, že jedním z nejjednodušších způsobů, jak omezit dopady lidstva na životní prostředí, je jíst méně zvířat a více rostlin. Poslední roky přináší boom nejrůznějších rostlinných náhražek masa, stále však roste i konzumace živočišných produktů, upozorňuje v reportáži agentura AP.
V poslední době se klade důraz na snížení environmentálních a zdravotních rizik v souvislosti s aplikací přípravků na ochranu rostlin a omezuje se používání některých účinných látek. Jednou z možností, jak za těchto podmínek zajistit nezbytnou ochranu rostlin, může být plošně diferencovaná aplikace herbicidů na základě detekce výskytu plevelů na pozemcích v podobě bodové/ohniskové či zónové aplikace.
Třetí ročník konference o regenerativním zemědělství Živá krajina hledá cesty v boji se suchem. Tato nejvýznamnější akce zaměřená na regenerativní zemědělství v České republice se uskuteční 30. ledna 2024 v aule ČZU v Praze. Odborná debata nad možností ovlivnit přirozenou tvorbu dešťových srážek a potřebou většího sdílení regenerativní zemědělské praxe získala záštitu prezidenta České republiky Petra Pavla, ministra zemědělství Marka Výborného a ministra životního prostředí Petra Hladíka.
Příklady dobré praxe

Příklady dobré praxe
Udržitelná cesta českého chmelařství
Václav Hanzal poutavě povídá o chmelaření na Žatecku a o způsobu vlastního zavlažování chmelnice
Aktuality a odborná sdělení
V současné době řada výrobců zemědělské techniky deklaruje, že jejich stroje jsou schopné provozu na HVO (Hydrotreated Vegetable Oil). Toto palivo se vyrábí povětšinou z použitých rostlinných olejů, ale i živočišných tuků a organických zdrojů může být i více. Primárně jde o biopalivo druhé generace.
Na semináři „Aktuální směry ve šlechtění hospodářských zvířat se mluvilo o genomické selekci a odhadech plemenných u skotu i prasat. Jedna z přednášejících se zaměřila na
problematiku masného skotu, a to konkrétně plemene aberdeen angus, kde zpřesnění plemenných hodnot vlastností souvisejících s kvalitou masa, povede i k udržitelnosti chovu plemene abedeen angus pověstného právě kvalitou masa.
Rybáři Mendelovy univerzity v Brně vytvořili desatero zásad udržitelného chovu pro rybářské podniky, které budou dodávat ryby a rybí produkty do obchodního řetězce Albert. Podniky, které splní stanovená kritéria, získají certifikaci a budou moci užívat ochrannou známku Udržitelný chov ryb. Informovala o tom tisková mluvčí Mendelovy univerzity (MENDELU) Tereza Pospíchalová.
Úsilí farmářů udržitelně hospodařit je také motivací pro nové výzkumy a podporu ze strany státu i bankovních institucí. Bez změny v produkci i přístupu ke krajině bude lidstvo podle vědců jen těžko překonávat krize a narazí také na limity naší planety. Ať už však jde o úpravy krajiny, provoz bioplynových stanic, nebo hospodaření s vodou, mají všechny nápady řešení.
Již od vstupu do Evropské unie se naši chovatelé museli připravovat na změny podmínek zohledňující ochranu životního prostředí, kvalitu zemědělských produktů a welfare zvířat. Právě dobré životní podmínky zvířat byly důvodem založení Evropské občanské iniciativy Konec doby klecové, která svou kampaň završila legislativním zákazem chovů nosnic v klecích. Cílem uvedené iniciativy je však zakázat klece také u dalších druhů drůbeže a prasat, a v neposlední řadě i u faremně chovaných králíků. Na tento podnět samozřejmě zareagovala i Evropské komise, která zveřejnila záměr zrevidovat stávající legislativu v oblasti dobrých životních podmínek zvířat do konce letošního roku.
Když se vedení akciové společnost ZOD Brniště rozhodovalo, jak zlepšit welfare holštýnského skotu, jedním z hlavních palčivých míst byl tepelný diskomfort ve starých stájích. Pod plechovou střechou staré stáje je třeba o deset stupňů více, než ve venkovním prostoru. Co ale vymyslet se starou plechovou střechou? Řešení se našlo.
Odborníci na změnu klimatu už dlouho soudí, že jedním z nejjednodušších způsobů, jak omezit dopady lidstva na životní prostředí, je jíst méně zvířat a více rostlin. Poslední roky přináší boom nejrůznějších rostlinných náhražek masa, stále však roste i konzumace živočišných produktů, upozorňuje v reportáži agentura AP.
V poslední době se klade důraz na snížení environmentálních a zdravotních rizik v souvislosti s aplikací přípravků na ochranu rostlin a omezuje se používání některých účinných látek. Jednou z možností, jak za těchto podmínek zajistit nezbytnou ochranu rostlin, může být plošně diferencovaná aplikace herbicidů na základě detekce výskytu plevelů na pozemcích v podobě bodové/ohniskové či zónové aplikace.
Třetí ročník konference o regenerativním zemědělství Živá krajina hledá cesty v boji se suchem. Tato nejvýznamnější akce zaměřená na regenerativní zemědělství v České republice se uskuteční 30. ledna 2024 v aule ČZU v Praze. Odborná debata nad možností ovlivnit přirozenou tvorbu dešťových srážek a potřebou většího sdílení regenerativní zemědělské praxe získala záštitu prezidenta České republiky Petra Pavla, ministra zemědělství Marka Výborného a ministra životního prostředí Petra Hladíka.
Příklady dobré praxe

Příklady dobré praxe
Udržitelná cesta českého chmelařství
Václav Hanzal poutavě povídá o chmelaření na Žatecku a o způsobu vlastního zavlažování chmelnice
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů zaměřených na udržitelné postupy v zemědělství s cílem snížení materiálových a energetických vstupů včetně produkce CO2. První díl dostupný na TV Zemědělec a YouTube pod hlavičkou ČSOB otevírá téma půdoochranných opatření se zaměřením na retenci vody v půdě, organiku v půdě a možnosti zamezení půdní eroze.
Co si myslí v ČR
- Zuzana Fialová
Provoz vlastní biometanové stanice nedávno slavnostně zahájila společnost Paseka zemědělská v Krakořicích u Šternberka na Olomoucku. Investovala do ní 200 milionů korun. Zemědělská společnost dodává biometan do distribuční plynové sítě provozované společností GasNet. Uvedla to předsedkyně představenstva Paseky zemědělské Jana Krasulová.
Co si myslí v zahraničí
Aktuality a odborná sdělení
V současné době řada výrobců zemědělské techniky deklaruje, že jejich stroje jsou schopné provozu na HVO (Hydrotreated Vegetable Oil). Toto palivo se vyrábí povětšinou z použitých rostlinných olejů, ale i živočišných tuků a organických zdrojů může být i více. Primárně jde o biopalivo druhé generace.
Na semináři „Aktuální směry ve šlechtění hospodářských zvířat se mluvilo o genomické selekci a odhadech plemenných u skotu i prasat. Jedna z přednášejících se zaměřila na
problematiku masného skotu, a to konkrétně plemene aberdeen angus, kde zpřesnění plemenných hodnot vlastností souvisejících s kvalitou masa, povede i k udržitelnosti chovu plemene abedeen angus pověstného právě kvalitou masa.
Rybáři Mendelovy univerzity v Brně vytvořili desatero zásad udržitelného chovu pro rybářské podniky, které budou dodávat ryby a rybí produkty do obchodního řetězce Albert. Podniky, které splní stanovená kritéria, získají certifikaci a budou moci užívat ochrannou známku Udržitelný chov ryb. Informovala o tom tisková mluvčí Mendelovy univerzity (MENDELU) Tereza Pospíchalová.
Úsilí farmářů udržitelně hospodařit je také motivací pro nové výzkumy a podporu ze strany státu i bankovních institucí. Bez změny v produkci i přístupu ke krajině bude lidstvo podle vědců jen těžko překonávat krize a narazí také na limity naší planety. Ať už však jde o úpravy krajiny, provoz bioplynových stanic, nebo hospodaření s vodou, mají všechny nápady řešení.
Již od vstupu do Evropské unie se naši chovatelé museli připravovat na změny podmínek zohledňující ochranu životního prostředí, kvalitu zemědělských produktů a welfare zvířat. Právě dobré životní podmínky zvířat byly důvodem založení Evropské občanské iniciativy Konec doby klecové, která svou kampaň završila legislativním zákazem chovů nosnic v klecích. Cílem uvedené iniciativy je však zakázat klece také u dalších druhů drůbeže a prasat, a v neposlední řadě i u faremně chovaných králíků. Na tento podnět samozřejmě zareagovala i Evropské komise, která zveřejnila záměr zrevidovat stávající legislativu v oblasti dobrých životních podmínek zvířat do konce letošního roku.
Když se vedení akciové společnost ZOD Brniště rozhodovalo, jak zlepšit welfare holštýnského skotu, jedním z hlavních palčivých míst byl tepelný diskomfort ve starých stájích. Pod plechovou střechou staré stáje je třeba o deset stupňů více, než ve venkovním prostoru. Co ale vymyslet se starou plechovou střechou? Řešení se našlo.
Odborníci na změnu klimatu už dlouho soudí, že jedním z nejjednodušších způsobů, jak omezit dopady lidstva na životní prostředí, je jíst méně zvířat a více rostlin. Poslední roky přináší boom nejrůznějších rostlinných náhražek masa, stále však roste i konzumace živočišných produktů, upozorňuje v reportáži agentura AP.
V poslední době se klade důraz na snížení environmentálních a zdravotních rizik v souvislosti s aplikací přípravků na ochranu rostlin a omezuje se používání některých účinných látek. Jednou z možností, jak za těchto podmínek zajistit nezbytnou ochranu rostlin, může být plošně diferencovaná aplikace herbicidů na základě detekce výskytu plevelů na pozemcích v podobě bodové/ohniskové či zónové aplikace.
Třetí ročník konference o regenerativním zemědělství Živá krajina hledá cesty v boji se suchem. Tato nejvýznamnější akce zaměřená na regenerativní zemědělství v České republice se uskuteční 30. ledna 2024 v aule ČZU v Praze. Odborná debata nad možností ovlivnit přirozenou tvorbu dešťových srážek a potřebou většího sdílení regenerativní zemědělské praxe získala záštitu prezidenta České republiky Petra Pavla, ministra zemědělství Marka Výborného a ministra životního prostředí Petra Hladíka.
Příklady dobré praxe

Příklady dobré praxe
Udržitelná cesta českého chmelařství
Václav Hanzal poutavě povídá o chmelaření na Žatecku a o způsobu vlastního zavlažování chmelnice
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů zaměřených na udržitelné postupy v zemědělství s cílem snížení materiálových a energetických vstupů včetně produkce CO2. První díl dostupný na TV Zemědělec a YouTube pod hlavičkou ČSOB otevírá téma půdoochranných opatření se zaměřením na retenci vody v půdě, organiku v půdě a možnosti zamezení půdní eroze.
Co si myslí v ČR
- Zuzana Fialová
Provoz vlastní biometanové stanice nedávno slavnostně zahájila společnost Paseka zemědělská v Krakořicích u Šternberka na Olomoucku. Investovala do ní 200 milionů korun. Zemědělská společnost dodává biometan do distribuční plynové sítě provozované společností GasNet. Uvedla to předsedkyně představenstva Paseky zemědělské Jana Krasulová.
Co si myslí v zahraničí
Aktuality a odborná sdělení
V současné době řada výrobců zemědělské techniky deklaruje, že jejich stroje jsou schopné provozu na HVO (Hydrotreated Vegetable Oil). Toto palivo se vyrábí povětšinou z použitých rostlinných olejů, ale i živočišných tuků a organických zdrojů může být i více. Primárně jde o biopalivo druhé generace.
Na semináři „Aktuální směry ve šlechtění hospodářských zvířat se mluvilo o genomické selekci a odhadech plemenných u skotu i prasat. Jedna z přednášejících se zaměřila na
problematiku masného skotu, a to konkrétně plemene aberdeen angus, kde zpřesnění plemenných hodnot vlastností souvisejících s kvalitou masa, povede i k udržitelnosti chovu plemene abedeen angus pověstného právě kvalitou masa.
Rybáři Mendelovy univerzity v Brně vytvořili desatero zásad udržitelného chovu pro rybářské podniky, které budou dodávat ryby a rybí produkty do obchodního řetězce Albert. Podniky, které splní stanovená kritéria, získají certifikaci a budou moci užívat ochrannou známku Udržitelný chov ryb. Informovala o tom tisková mluvčí Mendelovy univerzity (MENDELU) Tereza Pospíchalová.
Úsilí farmářů udržitelně hospodařit je také motivací pro nové výzkumy a podporu ze strany státu i bankovních institucí. Bez změny v produkci i přístupu ke krajině bude lidstvo podle vědců jen těžko překonávat krize a narazí také na limity naší planety. Ať už však jde o úpravy krajiny, provoz bioplynových stanic, nebo hospodaření s vodou, mají všechny nápady řešení.
Již od vstupu do Evropské unie se naši chovatelé museli připravovat na změny podmínek zohledňující ochranu životního prostředí, kvalitu zemědělských produktů a welfare zvířat. Právě dobré životní podmínky zvířat byly důvodem založení Evropské občanské iniciativy Konec doby klecové, která svou kampaň završila legislativním zákazem chovů nosnic v klecích. Cílem uvedené iniciativy je však zakázat klece také u dalších druhů drůbeže a prasat, a v neposlední řadě i u faremně chovaných králíků. Na tento podnět samozřejmě zareagovala i Evropské komise, která zveřejnila záměr zrevidovat stávající legislativu v oblasti dobrých životních podmínek zvířat do konce letošního roku.
Když se vedení akciové společnost ZOD Brniště rozhodovalo, jak zlepšit welfare holštýnského skotu, jedním z hlavních palčivých míst byl tepelný diskomfort ve starých stájích. Pod plechovou střechou staré stáje je třeba o deset stupňů více, než ve venkovním prostoru. Co ale vymyslet se starou plechovou střechou? Řešení se našlo.
Odborníci na změnu klimatu už dlouho soudí, že jedním z nejjednodušších způsobů, jak omezit dopady lidstva na životní prostředí, je jíst méně zvířat a více rostlin. Poslední roky přináší boom nejrůznějších rostlinných náhražek masa, stále však roste i konzumace živočišných produktů, upozorňuje v reportáži agentura AP.
V poslední době se klade důraz na snížení environmentálních a zdravotních rizik v souvislosti s aplikací přípravků na ochranu rostlin a omezuje se používání některých účinných látek. Jednou z možností, jak za těchto podmínek zajistit nezbytnou ochranu rostlin, může být plošně diferencovaná aplikace herbicidů na základě detekce výskytu plevelů na pozemcích v podobě bodové/ohniskové či zónové aplikace.
Třetí ročník konference o regenerativním zemědělství Živá krajina hledá cesty v boji se suchem. Tato nejvýznamnější akce zaměřená na regenerativní zemědělství v České republice se uskuteční 30. ledna 2024 v aule ČZU v Praze. Odborná debata nad možností ovlivnit přirozenou tvorbu dešťových srážek a potřebou většího sdílení regenerativní zemědělské praxe získala záštitu prezidenta České republiky Petra Pavla, ministra zemědělství Marka Výborného a ministra životního prostředí Petra Hladíka.