V Evropské unii tvoří zemědělské emise 420 milionů tun oxidu uhličitého (CO2), včetně Velké Británie. V ČR je to 8,6 milionu tun, z toho asi čtyři miliony jsou způsobeny chovem zvířat a čtyři miliony tun jsou obděláváním půdy. EU chce, aby se do roku 2030 dařilo zachytávat až 0,4 procenta půdního uhlíku ročně. Tomu by mohl napomoci regenerativní způsob hospodaření. Uvedl to senior manažer strategických projektů v energetickém systému společnosti Deloitte Miroslav Lopour v rámci „kulatého stolu“, který pořádala dánská společnost Agreema na půdě dánského velvyslanectví v Praze při příležitosti svého vstupu na český trh.

Navrhování a vývoj pneumatik, vhodných pro elektrickou mobilitu, se ubírá specifickou cestou, která se liší od vozidel se spalovacím motorem. Společností, která navrhuje pneumatiky speciálně pro elektromobilitu v oblasti zemědělské techniky, je indická BKT. Podívejme se podrobněji na vlastnosti pneumatik určených pro elektrická vozidla.

Senzory, termokamery i analýzy obrazu jsou tzv. smart technologie často s využitím umělé inteligence, které se již stávají běžnějšími v kontrole mikroklimatu v stájích a při posuzování zdraví krav. O mnohých z nich se přednášelo na seminářích ve VÚŽV v Uhříněvsi nebo na ČZU v Praze. Všechny prvky chytrých technologií slouží i k udržitelnosti živočišné výroby, resp. chovu dojnic.

Evropská strategie Green Deal počítá s tím, že by se do roku měl snížit objem aplikovaných hnojiv o 20 % a o 50 % by měly poklesnout ztráty živin. Jednou z možností, které by mohly pomoci tato čísla naplnit, je využívání pozvolna působících hnojiv.

Existuje několik strategií, jak snížit emise skleníkových plynů na mléčné farmě. Většina z nich je založena na zvýšení efektivity výroby, což vede k navýšení celoživotní produkce a příjmů nad náklady na krmivo farmy. Je také možné ovlivnit bachorovou fermentaci pomocí krmných aditiv tak, aby se emise uhlíku přesunuly mimo metan. Existují také způsoby, jak snížit emise metanu z hnoje.

Data, jejich sběr, analýza a následné využití k vývoji nových technologií, systémů a aplikací to je dnes cesta, kam zemědělství, ale i další obory lidské činnosti směřují. A pak je tu sdílení. Platforma AgriHub vznikla jako návrh a vývoj chytrého technologického inovačního centra pro zemědělství. Je navržena tak, aby mohla vytvářet vazby lidí, firem a jiných subjektů se znalostmi a technologiemi, které pomohou v realizaci inovačních projektů a nápadů.

Břežany u Českého Brodu jsou sídlem společnosti Berry Servis, s. r. o., specialisty na pěstování měkkého ovoce. Škála sortimentu zahrnuje jahodník, maliník, ostružiník a kanadské borůvky. Asi deset hektarů pěstební plochy zakryli fóliovými tunely. Sadbu nakupují ze zahraničí, jahody ve formě frigo sazenic. Významnou část podnikání zaujímají samosběry.

Robotická stáj pro pět set dojnic a stovku telat, kterou společnost DS Holding, a. s., před rokem vybudovala bez dotací na zelené louce v Bělé u Staré Paky za 150 miliónů korun, je nedílnou součástí projektu zohledňujícího principy udržitelného zemědělství. V jeho rámci uvedená společnost hospodařící v podhůří Krkonoš samozřejmě důsledně dbá i na to, aby svou zemědělskou činností nezatěžovala životní prostředí.

Inženýři z univerzity z texaského Austinu vytvořili nový typ půdy, který nepotřebuje závlahu, protože dokáže vytáhnout vodu ze vzduchu a distribuovat ji rostlinám. Nová technologie by mohla rozšířit mapu zemědělské půdy i na dříve nehostinných místech celého světa, navíc by se snížila spotřeba vody v zemědělství v době rostoucího sucha.

Jak se obce připravují na klimatickou změnu, aby vůči negativním vlivům byly odolnější, zkoumají vědci z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií MENDELU. K vyšší odolnosti venkova chtějí aktivně přispět působením na vlastníky zemědělské půdy. Právě ti totiž mohou ovlivnit, jak se v krajině bude hospodařit. V rámci projektu pro ně chystají výstavy, semináře i webový portál, který jim pomůže se v problematice zorientovat a následně aktivně podnikat kroky ke změně.