Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Hospodárné zavlažování chmele
Jak zavlažovat celou chmelnici a přitom šetřit vodu nám prozradí na rodinné farmě v Lounkách
Aktuality a odborná sdělení
Zkušenosti ukazují, že zdraví stáda je jednoznačně závislé na managementu stáda. Má-li se situace ve stádě dlouhodobě zlepšit, je prvním úkolem co nejpřesněji určit a zdokumentovat příčiny ztrát. V praxi se například za „nízkou užitkovostí“ často skrývají metabolické poruchy způsobené nevhodnými krmnými dávkami. Nemoci vemene patří mezi tzv. polyfaktoriální onemocnění, příčiny tedy mohou být různé, jako jsou hygiena stáje a dojení, mikroklima stáje, krmení nebo technika dojení a často ještě v kombinaci. Je nezbytné sledovat zdraví vemene ve stádě, protože podíl zvířat se zdravým vemenem ve stádě je ukazatel kvality farmy. Léčba krav s onemocněním vemene způsobuje spoustu práce a vysoké náklady.
Posledních několik dekád názorně demonstrovalo, že zvyšování frekvence a intenzity sucha je jedním z hlavních průvodních jevů současné klimatické změny, a to jak v měříku globálním, tak středoevropském. „Sucho“ je však velmi obecný termín a zahrnuje celou škálu jevů, které se můžou projevovat poměrně rozdílně. Často tedy mluvíme například o suchu meteorologickém, které definujeme jako nedostatek atmosférických srážek nebo zápornou klimatologickou vodní bilanci mezi srážkami a výparem, či o suchu hydrologickém, projevujícím se sníženým průtokem v řekách, či nízkou hladinou podzemních vod.
Ve společnosti IBK TRADE a. s. jsou zemědělskou i dopravní technikou vybaveni velmi dobře. Na rozdíl od jiných podniků však část vozového a traktorového parku nespaluje tradiční pohonné hmoty, ale zemní plyn. Zkušenosti z provozu jsou velmi dobré, úspory v provozních nákladech významné a stejně tak přínos ke zlepšování životního prostředí.
Hnojiva pro hydroponické pěstování představila jedinečným způsobem na veletrhu Techagro česká společnost NUMAZON, s. r. o. Hnojiva, která sama vyvíjí a vyrábí, mají buď univerzální použití, nebo jsou určena pro jednotlivé plodiny. Návštěvníci veletrhu mohli nahlédnout do mobilní pěstírny konopí, které je vedle zeleniny vhodné pro hydroponický způsob pěstování.
Péče o telata – jalovičky musí hrát v chovech dojnic klíčovou roli. Jakékoliv zanedbání péče o ně, bude v budoucnu, pokud se dožijí laktace, znamenat málo efektivní stádo dojnic. V prostorách Výzkumného ústavu veterinárního lékařství (VÚVeL) v Brně byl pod hlavičkou VÚVeL Academy uspořádán seminář na téma „Kryptosporidióza a klostridiové infekce – hrozby odchovu telat. O kvalitním odchovu telat přednášeli odborníci z VÚVeL, Veterinární univerzity v Brně (VETUNI) i výživářských firem (MIKROP Čebín, a. s., Nutrivet, s. r. o.).
Vedle známých postupů ochrany proti hrabošům je dnes snaha hledat a testovat i netradiční a inovativní metody. Jednou z takových je potlačování výskytu hraboše polního pomocí rostlinných repelentů a repelentních rostlin, které se věnuje projekt TAČR (2023–2025). Na projektu se podílí celkem šest partnerů, z toho tři výzkumné instituce – Mendelova univerzita v Brně, Univerzita Palackého v Olomouci a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., a tři podniky – PROBIO, Czech Organics a AGROCHEMA, družstvo. Jedná se o poměrně inovativní přístup, protože rostliny z pozice repelentních porostů proti hlodavcům byly doposud ve světě testovány pouze ojediněle.
Rostlinné hormony (fytohormony) řídí růst a vývoj rostlin i jejich reakce na různé podněty – například světlo, gravitaci nebo napadení chorobami. Jsou klíčové pro růst a fyziologické procesy rostlin, jejich evoluční počátky však zůstávají nejasné. Výzkum vědců z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, Univerzity Karlovy a Univerzity v Gentu odhalil, že tyto hormony se vyskytují i ve sladkovodních zelených řasách, nejbližších příbuzných suchozemských rostlin. Hormonální funkce však pravděpodobně získaly až při přechodu rostlin na souš.
Biomasa a bioplyn jako tradiční obnovitelné zdroje energie (OZE) i v Česku opět nabývají na významu. Jsou udržitelné, bezemisní a pomáhají rozvoji zemědělských podniků, komunit a celých regionů. Bioplynové stanice navíc mohou pro distribuční sítě elektřiny nabízet i služby výkonové rovnováhy pro jiné a méně stabilní OZE. Připraveny jsou i nové možnosti využití biomasy, zejména pro zachycování vzdušného uhlíku.
Společný výzkum univerzit BOKU Tulln a IMC University of Applied Sciences Krems (Kremže) v Rakousku ukazuje velký potenciál při získávání cenných materiálů z elektronického odpadu. V laboratorních podmínkách bylo dosaženo až 85% účinnosti při získávání kovů vzácných zemin. Tyto prvky jsou využitelné v elektronice a nanotechnologiích.
Současná evropská politika směřuje k cílům zaměřeným na ekologické přístupy v hospodaření a mezi ně můžeme řadit i regenerativní zemědělství. Ve zkratce se dá říci, že regenerativní zemědělství je moderní přístup k hospodaření, který se zaměřuje na obnovu a zlepšení zdraví půdy, ekosystémů a biodiverzity. Jedním z klíčových aspektů této technologie je specifické zpracování půdy v němž chybí klasická orba a místo ní jsou používány jiné postupy.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Hospodárné zavlažování chmele
Jak zavlažovat celou chmelnici a přitom šetřit vodu nám prozradí na rodinné farmě v Lounkách
Aktuality a odborná sdělení
Zkušenosti ukazují, že zdraví stáda je jednoznačně závislé na managementu stáda. Má-li se situace ve stádě dlouhodobě zlepšit, je prvním úkolem co nejpřesněji určit a zdokumentovat příčiny ztrát. V praxi se například za „nízkou užitkovostí“ často skrývají metabolické poruchy způsobené nevhodnými krmnými dávkami. Nemoci vemene patří mezi tzv. polyfaktoriální onemocnění, příčiny tedy mohou být různé, jako jsou hygiena stáje a dojení, mikroklima stáje, krmení nebo technika dojení a často ještě v kombinaci. Je nezbytné sledovat zdraví vemene ve stádě, protože podíl zvířat se zdravým vemenem ve stádě je ukazatel kvality farmy. Léčba krav s onemocněním vemene způsobuje spoustu práce a vysoké náklady.
Posledních několik dekád názorně demonstrovalo, že zvyšování frekvence a intenzity sucha je jedním z hlavních průvodních jevů současné klimatické změny, a to jak v měříku globálním, tak středoevropském. „Sucho“ je však velmi obecný termín a zahrnuje celou škálu jevů, které se můžou projevovat poměrně rozdílně. Často tedy mluvíme například o suchu meteorologickém, které definujeme jako nedostatek atmosférických srážek nebo zápornou klimatologickou vodní bilanci mezi srážkami a výparem, či o suchu hydrologickém, projevujícím se sníženým průtokem v řekách, či nízkou hladinou podzemních vod.
Ve společnosti IBK TRADE a. s. jsou zemědělskou i dopravní technikou vybaveni velmi dobře. Na rozdíl od jiných podniků však část vozového a traktorového parku nespaluje tradiční pohonné hmoty, ale zemní plyn. Zkušenosti z provozu jsou velmi dobré, úspory v provozních nákladech významné a stejně tak přínos ke zlepšování životního prostředí.
Hnojiva pro hydroponické pěstování představila jedinečným způsobem na veletrhu Techagro česká společnost NUMAZON, s. r. o. Hnojiva, která sama vyvíjí a vyrábí, mají buď univerzální použití, nebo jsou určena pro jednotlivé plodiny. Návštěvníci veletrhu mohli nahlédnout do mobilní pěstírny konopí, které je vedle zeleniny vhodné pro hydroponický způsob pěstování.
Péče o telata – jalovičky musí hrát v chovech dojnic klíčovou roli. Jakékoliv zanedbání péče o ně, bude v budoucnu, pokud se dožijí laktace, znamenat málo efektivní stádo dojnic. V prostorách Výzkumného ústavu veterinárního lékařství (VÚVeL) v Brně byl pod hlavičkou VÚVeL Academy uspořádán seminář na téma „Kryptosporidióza a klostridiové infekce – hrozby odchovu telat. O kvalitním odchovu telat přednášeli odborníci z VÚVeL, Veterinární univerzity v Brně (VETUNI) i výživářských firem (MIKROP Čebín, a. s., Nutrivet, s. r. o.).
Vedle známých postupů ochrany proti hrabošům je dnes snaha hledat a testovat i netradiční a inovativní metody. Jednou z takových je potlačování výskytu hraboše polního pomocí rostlinných repelentů a repelentních rostlin, které se věnuje projekt TAČR (2023–2025). Na projektu se podílí celkem šest partnerů, z toho tři výzkumné instituce – Mendelova univerzita v Brně, Univerzita Palackého v Olomouci a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., a tři podniky – PROBIO, Czech Organics a AGROCHEMA, družstvo. Jedná se o poměrně inovativní přístup, protože rostliny z pozice repelentních porostů proti hlodavcům byly doposud ve světě testovány pouze ojediněle.
Rostlinné hormony (fytohormony) řídí růst a vývoj rostlin i jejich reakce na různé podněty – například světlo, gravitaci nebo napadení chorobami. Jsou klíčové pro růst a fyziologické procesy rostlin, jejich evoluční počátky však zůstávají nejasné. Výzkum vědců z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, Univerzity Karlovy a Univerzity v Gentu odhalil, že tyto hormony se vyskytují i ve sladkovodních zelených řasách, nejbližších příbuzných suchozemských rostlin. Hormonální funkce však pravděpodobně získaly až při přechodu rostlin na souš.
Biomasa a bioplyn jako tradiční obnovitelné zdroje energie (OZE) i v Česku opět nabývají na významu. Jsou udržitelné, bezemisní a pomáhají rozvoji zemědělských podniků, komunit a celých regionů. Bioplynové stanice navíc mohou pro distribuční sítě elektřiny nabízet i služby výkonové rovnováhy pro jiné a méně stabilní OZE. Připraveny jsou i nové možnosti využití biomasy, zejména pro zachycování vzdušného uhlíku.
Společný výzkum univerzit BOKU Tulln a IMC University of Applied Sciences Krems (Kremže) v Rakousku ukazuje velký potenciál při získávání cenných materiálů z elektronického odpadu. V laboratorních podmínkách bylo dosaženo až 85% účinnosti při získávání kovů vzácných zemin. Tyto prvky jsou využitelné v elektronice a nanotechnologiích.
Současná evropská politika směřuje k cílům zaměřeným na ekologické přístupy v hospodaření a mezi ně můžeme řadit i regenerativní zemědělství. Ve zkratce se dá říci, že regenerativní zemědělství je moderní přístup k hospodaření, který se zaměřuje na obnovu a zlepšení zdraví půdy, ekosystémů a biodiverzity. Jedním z klíčových aspektů této technologie je specifické zpracování půdy v němž chybí klasická orba a místo ní jsou používány jiné postupy.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Hospodárné zavlažování chmele
Jak zavlažovat celou chmelnici a přitom šetřit vodu nám prozradí na rodinné farmě v Lounkách
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů zaměřených na udržitelné postupy v zemědělství s cílem snížení materiálových a energetických vstupů včetně produkce CO2. První díl dostupný na TV Zemědělec a YouTube pod hlavičkou ČSOB otevírá téma půdoochranných opatření se zaměřením na retenci vody v půdě, organiku v půdě a možnosti zamezení půdní eroze.
Co si myslí v ČR
- Luboš Stehno
Společnost Agrio MZS je tradičním českým výrobcem postřikovačů v jehož nabídce jsou tažené i samojízdné verze a také systémy pro přesnou aplikaci. Díky ní je možné snížit spotřebu pesticidů což má pozitivní dopad na životní prostředí. Pro letošní rok si v Agriu nachystali několik novinek, které precizní aplikaci posouvají na vyšší úroveň.
Co si myslí v zahraničí
- David Bouma
Pšenici, která stimuluje produkci vlastního hnojiva, vyvinuli vědci z Kalifornské univerzity v Davisu. Použili nástroj pro úpravu genů CRISPR k modifikaci pšeničných rostlin tak, aby produkovaly více flavonu zvaného apigenin. Když ho rostlina obsahuje více než potřebuje, uvolňuje přebytek přes kořeny do půdy. Apigenin stimuloval bakterie v půdě k vytvoření ochranných biofilmů, což umožnilo bakteriální nitrogenáze vázat dusík a pšeničným rostlinám jej asimilovat.
Aktuality a odborná sdělení
Zkušenosti ukazují, že zdraví stáda je jednoznačně závislé na managementu stáda. Má-li se situace ve stádě dlouhodobě zlepšit, je prvním úkolem co nejpřesněji určit a zdokumentovat příčiny ztrát. V praxi se například za „nízkou užitkovostí“ často skrývají metabolické poruchy způsobené nevhodnými krmnými dávkami. Nemoci vemene patří mezi tzv. polyfaktoriální onemocnění, příčiny tedy mohou být různé, jako jsou hygiena stáje a dojení, mikroklima stáje, krmení nebo technika dojení a často ještě v kombinaci. Je nezbytné sledovat zdraví vemene ve stádě, protože podíl zvířat se zdravým vemenem ve stádě je ukazatel kvality farmy. Léčba krav s onemocněním vemene způsobuje spoustu práce a vysoké náklady.
Posledních několik dekád názorně demonstrovalo, že zvyšování frekvence a intenzity sucha je jedním z hlavních průvodních jevů současné klimatické změny, a to jak v měříku globálním, tak středoevropském. „Sucho“ je však velmi obecný termín a zahrnuje celou škálu jevů, které se můžou projevovat poměrně rozdílně. Často tedy mluvíme například o suchu meteorologickém, které definujeme jako nedostatek atmosférických srážek nebo zápornou klimatologickou vodní bilanci mezi srážkami a výparem, či o suchu hydrologickém, projevujícím se sníženým průtokem v řekách, či nízkou hladinou podzemních vod.
Ve společnosti IBK TRADE a. s. jsou zemědělskou i dopravní technikou vybaveni velmi dobře. Na rozdíl od jiných podniků však část vozového a traktorového parku nespaluje tradiční pohonné hmoty, ale zemní plyn. Zkušenosti z provozu jsou velmi dobré, úspory v provozních nákladech významné a stejně tak přínos ke zlepšování životního prostředí.
Hnojiva pro hydroponické pěstování představila jedinečným způsobem na veletrhu Techagro česká společnost NUMAZON, s. r. o. Hnojiva, která sama vyvíjí a vyrábí, mají buď univerzální použití, nebo jsou určena pro jednotlivé plodiny. Návštěvníci veletrhu mohli nahlédnout do mobilní pěstírny konopí, které je vedle zeleniny vhodné pro hydroponický způsob pěstování.
Péče o telata – jalovičky musí hrát v chovech dojnic klíčovou roli. Jakékoliv zanedbání péče o ně, bude v budoucnu, pokud se dožijí laktace, znamenat málo efektivní stádo dojnic. V prostorách Výzkumného ústavu veterinárního lékařství (VÚVeL) v Brně byl pod hlavičkou VÚVeL Academy uspořádán seminář na téma „Kryptosporidióza a klostridiové infekce – hrozby odchovu telat. O kvalitním odchovu telat přednášeli odborníci z VÚVeL, Veterinární univerzity v Brně (VETUNI) i výživářských firem (MIKROP Čebín, a. s., Nutrivet, s. r. o.).
Vedle známých postupů ochrany proti hrabošům je dnes snaha hledat a testovat i netradiční a inovativní metody. Jednou z takových je potlačování výskytu hraboše polního pomocí rostlinných repelentů a repelentních rostlin, které se věnuje projekt TAČR (2023–2025). Na projektu se podílí celkem šest partnerů, z toho tři výzkumné instituce – Mendelova univerzita v Brně, Univerzita Palackého v Olomouci a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., a tři podniky – PROBIO, Czech Organics a AGROCHEMA, družstvo. Jedná se o poměrně inovativní přístup, protože rostliny z pozice repelentních porostů proti hlodavcům byly doposud ve světě testovány pouze ojediněle.
Rostlinné hormony (fytohormony) řídí růst a vývoj rostlin i jejich reakce na různé podněty – například světlo, gravitaci nebo napadení chorobami. Jsou klíčové pro růst a fyziologické procesy rostlin, jejich evoluční počátky však zůstávají nejasné. Výzkum vědců z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, Univerzity Karlovy a Univerzity v Gentu odhalil, že tyto hormony se vyskytují i ve sladkovodních zelených řasách, nejbližších příbuzných suchozemských rostlin. Hormonální funkce však pravděpodobně získaly až při přechodu rostlin na souš.
Biomasa a bioplyn jako tradiční obnovitelné zdroje energie (OZE) i v Česku opět nabývají na významu. Jsou udržitelné, bezemisní a pomáhají rozvoji zemědělských podniků, komunit a celých regionů. Bioplynové stanice navíc mohou pro distribuční sítě elektřiny nabízet i služby výkonové rovnováhy pro jiné a méně stabilní OZE. Připraveny jsou i nové možnosti využití biomasy, zejména pro zachycování vzdušného uhlíku.
Společný výzkum univerzit BOKU Tulln a IMC University of Applied Sciences Krems (Kremže) v Rakousku ukazuje velký potenciál při získávání cenných materiálů z elektronického odpadu. V laboratorních podmínkách bylo dosaženo až 85% účinnosti při získávání kovů vzácných zemin. Tyto prvky jsou využitelné v elektronice a nanotechnologiích.
Současná evropská politika směřuje k cílům zaměřeným na ekologické přístupy v hospodaření a mezi ně můžeme řadit i regenerativní zemědělství. Ve zkratce se dá říci, že regenerativní zemědělství je moderní přístup k hospodaření, který se zaměřuje na obnovu a zlepšení zdraví půdy, ekosystémů a biodiverzity. Jedním z klíčových aspektů této technologie je specifické zpracování půdy v němž chybí klasická orba a místo ní jsou používány jiné postupy.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Hospodárné zavlažování chmele
Jak zavlažovat celou chmelnici a přitom šetřit vodu nám prozradí na rodinné farmě v Lounkách
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů zaměřených na udržitelné postupy v zemědělství s cílem snížení materiálových a energetických vstupů včetně produkce CO2. První díl dostupný na TV Zemědělec a YouTube pod hlavičkou ČSOB otevírá téma půdoochranných opatření se zaměřením na retenci vody v půdě, organiku v půdě a možnosti zamezení půdní eroze.
Co si myslí v ČR
- Luboš Stehno
Společnost Agrio MZS je tradičním českým výrobcem postřikovačů v jehož nabídce jsou tažené i samojízdné verze a také systémy pro přesnou aplikaci. Díky ní je možné snížit spotřebu pesticidů což má pozitivní dopad na životní prostředí. Pro letošní rok si v Agriu nachystali několik novinek, které precizní aplikaci posouvají na vyšší úroveň.
Co si myslí v zahraničí
- David Bouma
Pšenici, která stimuluje produkci vlastního hnojiva, vyvinuli vědci z Kalifornské univerzity v Davisu. Použili nástroj pro úpravu genů CRISPR k modifikaci pšeničných rostlin tak, aby produkovaly více flavonu zvaného apigenin. Když ho rostlina obsahuje více než potřebuje, uvolňuje přebytek přes kořeny do půdy. Apigenin stimuloval bakterie v půdě k vytvoření ochranných biofilmů, což umožnilo bakteriální nitrogenáze vázat dusík a pšeničným rostlinám jej asimilovat.
Aktuality a odborná sdělení
Zkušenosti ukazují, že zdraví stáda je jednoznačně závislé na managementu stáda. Má-li se situace ve stádě dlouhodobě zlepšit, je prvním úkolem co nejpřesněji určit a zdokumentovat příčiny ztrát. V praxi se například za „nízkou užitkovostí“ často skrývají metabolické poruchy způsobené nevhodnými krmnými dávkami. Nemoci vemene patří mezi tzv. polyfaktoriální onemocnění, příčiny tedy mohou být různé, jako jsou hygiena stáje a dojení, mikroklima stáje, krmení nebo technika dojení a často ještě v kombinaci. Je nezbytné sledovat zdraví vemene ve stádě, protože podíl zvířat se zdravým vemenem ve stádě je ukazatel kvality farmy. Léčba krav s onemocněním vemene způsobuje spoustu práce a vysoké náklady.
Posledních několik dekád názorně demonstrovalo, že zvyšování frekvence a intenzity sucha je jedním z hlavních průvodních jevů současné klimatické změny, a to jak v měříku globálním, tak středoevropském. „Sucho“ je však velmi obecný termín a zahrnuje celou škálu jevů, které se můžou projevovat poměrně rozdílně. Často tedy mluvíme například o suchu meteorologickém, které definujeme jako nedostatek atmosférických srážek nebo zápornou klimatologickou vodní bilanci mezi srážkami a výparem, či o suchu hydrologickém, projevujícím se sníženým průtokem v řekách, či nízkou hladinou podzemních vod.
Ve společnosti IBK TRADE a. s. jsou zemědělskou i dopravní technikou vybaveni velmi dobře. Na rozdíl od jiných podniků však část vozového a traktorového parku nespaluje tradiční pohonné hmoty, ale zemní plyn. Zkušenosti z provozu jsou velmi dobré, úspory v provozních nákladech významné a stejně tak přínos ke zlepšování životního prostředí.
Hnojiva pro hydroponické pěstování představila jedinečným způsobem na veletrhu Techagro česká společnost NUMAZON, s. r. o. Hnojiva, která sama vyvíjí a vyrábí, mají buď univerzální použití, nebo jsou určena pro jednotlivé plodiny. Návštěvníci veletrhu mohli nahlédnout do mobilní pěstírny konopí, které je vedle zeleniny vhodné pro hydroponický způsob pěstování.
Péče o telata – jalovičky musí hrát v chovech dojnic klíčovou roli. Jakékoliv zanedbání péče o ně, bude v budoucnu, pokud se dožijí laktace, znamenat málo efektivní stádo dojnic. V prostorách Výzkumného ústavu veterinárního lékařství (VÚVeL) v Brně byl pod hlavičkou VÚVeL Academy uspořádán seminář na téma „Kryptosporidióza a klostridiové infekce – hrozby odchovu telat. O kvalitním odchovu telat přednášeli odborníci z VÚVeL, Veterinární univerzity v Brně (VETUNI) i výživářských firem (MIKROP Čebín, a. s., Nutrivet, s. r. o.).
Vedle známých postupů ochrany proti hrabošům je dnes snaha hledat a testovat i netradiční a inovativní metody. Jednou z takových je potlačování výskytu hraboše polního pomocí rostlinných repelentů a repelentních rostlin, které se věnuje projekt TAČR (2023–2025). Na projektu se podílí celkem šest partnerů, z toho tři výzkumné instituce – Mendelova univerzita v Brně, Univerzita Palackého v Olomouci a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., a tři podniky – PROBIO, Czech Organics a AGROCHEMA, družstvo. Jedná se o poměrně inovativní přístup, protože rostliny z pozice repelentních porostů proti hlodavcům byly doposud ve světě testovány pouze ojediněle.
Rostlinné hormony (fytohormony) řídí růst a vývoj rostlin i jejich reakce na různé podněty – například světlo, gravitaci nebo napadení chorobami. Jsou klíčové pro růst a fyziologické procesy rostlin, jejich evoluční počátky však zůstávají nejasné. Výzkum vědců z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, Univerzity Karlovy a Univerzity v Gentu odhalil, že tyto hormony se vyskytují i ve sladkovodních zelených řasách, nejbližších příbuzných suchozemských rostlin. Hormonální funkce však pravděpodobně získaly až při přechodu rostlin na souš.
Biomasa a bioplyn jako tradiční obnovitelné zdroje energie (OZE) i v Česku opět nabývají na významu. Jsou udržitelné, bezemisní a pomáhají rozvoji zemědělských podniků, komunit a celých regionů. Bioplynové stanice navíc mohou pro distribuční sítě elektřiny nabízet i služby výkonové rovnováhy pro jiné a méně stabilní OZE. Připraveny jsou i nové možnosti využití biomasy, zejména pro zachycování vzdušného uhlíku.
Společný výzkum univerzit BOKU Tulln a IMC University of Applied Sciences Krems (Kremže) v Rakousku ukazuje velký potenciál při získávání cenných materiálů z elektronického odpadu. V laboratorních podmínkách bylo dosaženo až 85% účinnosti při získávání kovů vzácných zemin. Tyto prvky jsou využitelné v elektronice a nanotechnologiích.
Současná evropská politika směřuje k cílům zaměřeným na ekologické přístupy v hospodaření a mezi ně můžeme řadit i regenerativní zemědělství. Ve zkratce se dá říci, že regenerativní zemědělství je moderní přístup k hospodaření, který se zaměřuje na obnovu a zlepšení zdraví půdy, ekosystémů a biodiverzity. Jedním z klíčových aspektů této technologie je specifické zpracování půdy v němž chybí klasická orba a místo ní jsou používány jiné postupy.