Senzory, termokamery i analýzy obrazu jsou tzv. smart technologie často s využitím umělé inteligence, které se již stávají běžnějšími v kontrole mikroklimatu v stájích a při posuzování zdraví krav. O mnohých z nich se přednášelo na seminářích ve VÚŽV v Uhříněvsi nebo na ČZU v Praze. Všechny prvky chytrých technologií slouží i k udržitelnosti živočišné výroby, resp. chovu dojnic.

Evropská strategie Green Deal počítá s tím, že by se do roku měl snížit objem aplikovaných hnojiv o 20 % a o 50 % by měly poklesnout ztráty živin. Jednou z možností, které by mohly pomoci tato čísla naplnit, je využívání pozvolna působících hnojiv.

Existuje několik strategií, jak snížit emise skleníkových plynů na mléčné farmě. Většina z nich je založena na zvýšení efektivity výroby, což vede k navýšení celoživotní produkce a příjmů nad náklady na krmivo farmy. Je také možné ovlivnit bachorovou fermentaci pomocí krmných aditiv tak, aby se emise uhlíku přesunuly mimo metan. Existují také způsoby, jak snížit emise metanu z hnoje.

Data, jejich sběr, analýza a následné využití k vývoji nových technologií, systémů a aplikací to je dnes cesta, kam zemědělství, ale i další obory lidské činnosti směřují. A pak je tu sdílení. Platforma AgriHub vznikla jako návrh a vývoj chytrého technologického inovačního centra pro zemědělství. Je navržena tak, aby mohla vytvářet vazby lidí, firem a jiných subjektů se znalostmi a technologiemi, které pomohou v realizaci inovačních projektů a nápadů.

Břežany u Českého Brodu jsou sídlem společnosti Berry Servis, s. r. o., specialisty na pěstování měkkého ovoce. Škála sortimentu zahrnuje jahodník, maliník, ostružiník a kanadské borůvky. Asi deset hektarů pěstební plochy zakryli fóliovými tunely. Sadbu nakupují ze zahraničí, jahody ve formě frigo sazenic. Významnou část podnikání zaujímají samosběry.

Robotická stáj pro pět set dojnic a stovku telat, kterou společnost DS Holding, a. s., před rokem vybudovala bez dotací na zelené louce v Bělé u Staré Paky za 150 miliónů korun, je nedílnou součástí projektu zohledňujícího principy udržitelného zemědělství. V jeho rámci uvedená společnost hospodařící v podhůří Krkonoš samozřejmě důsledně dbá i na to, aby svou zemědělskou činností nezatěžovala životní prostředí.

Inženýři z univerzity z texaského Austinu vytvořili nový typ půdy, který nepotřebuje závlahu, protože dokáže vytáhnout vodu ze vzduchu a distribuovat ji rostlinám. Nová technologie by mohla rozšířit mapu zemědělské půdy i na dříve nehostinných místech celého světa, navíc by se snížila spotřeba vody v zemědělství v době rostoucího sucha.

Jak se obce připravují na klimatickou změnu, aby vůči negativním vlivům byly odolnější, zkoumají vědci z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií MENDELU. K vyšší odolnosti venkova chtějí aktivně přispět působením na vlastníky zemědělské půdy. Právě ti totiž mohou ovlivnit, jak se v krajině bude hospodařit. V rámci projektu pro ně chystají výstavy, semináře i webový portál, který jim pomůže se v problematice zorientovat a následně aktivně podnikat kroky ke změně.

Udržitelnost je v současné době často skloňovaným termínem. Výrobci hledají nové cesty s ohledem na životní prostředí a klimatické změny. Cílem společnosti Veragrow je optimalizovat používání rostlinolékařských produktů v zemědělství nabídkou řady organických hnojiv na bázi vermikompostu z organického odpadu.

Volné ustájení, velká plocha kotce, pevná podlaha, sláma, venkovní výběhy, spokojená zvířata. Tak vypadalo původní stájové prostředí před „industrializací“ velkochovů prasat. V poslední době se ale k němu začínají chovatelé i výrobci stájových technologií vracet. V Rakousku a v Německu už dochází k mnoha změnám týkajících se pohody prasat ve stájích a tyto změny čekají také české chovatele. A dříve nebo později i celou Evropu.