Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Tvorba předpisové mapy pomocí dronového snímkování
Využití drobů je v dnešním zemědělství běžné. Jak se využívá při tvorbě předpisové mapy nám na příkladu uvede Radomír Šmoldas
Co si myslí v ČSOB
Aktuality a odborná sdělení
Sledovat zdraví a chování celého stáda prasat je důležité. Chytrá zařízení umí monitorovat prasata na dálku a poskytovat chovateli přesné informace. Koncept chytrého chovu hospodářských zvířat vznikl v USA během 70. a 80. let 20. století rozvojem GPS (globální polohový systém). Tato technologie byla použita pro sběr dat v reálném čase s přesnou polohou. V Evropě se v 80. a 90. letech začalo s precizním chovem na základě satelitů a radiofrekvenčních identifikačních štítků (RFID).
Agrolesnictví je obor starý jako zemědělství samo. Ještě nedávno však výklad evropské agrární politiky v ČR nepřál stromům na zemědělské půdě, protože plochy pod jejich korunami byly vylučovány z přímých plateb, takže chyběla motivace zemědělců nejen k výsadbám, ale i k jejich zachování na ploše pod platbou. To by se od letošního roku mohlo díky spuštění nové SZP změnit a agrolesnictví by se tak pro mnoho farmářů stalo hlavní strategií trvale udržitelného hospodaření.
Co si myslí v ČR
Jak vysazovat zeleň, která bude odolná, nenáročná na údržbu a současně podpoří jedinečný charakter českých...
Zavlažování zeleniny pomocí kapkové závlahy je současným trendem pro efektivní využití závlahové vody a spolu se špičkovými odrůdami, optimálním hnojením a automatickou kontrolou dávkování živin při hnojení pomůže pěstitelům k dosažení vysoké úrody. Kapkovou závlahu využívá při pěstování okurek nakládaček a paprik spolu s technologií Netafim Fertikit pro přesné zavlažování a hnojení například jihomoravská společnost ZOŠI AGRO, s. r. o.
Co si myslí v zahraničí
Sucho je jednou z významných hlavních příčin ztrát úrody po celém světě. Řada šlechtitelských společností...
Mnoho českých firem si v minulosti zvolilo jako hlavní zdroj tepla zemní plyn. Plynárenskou síť máme hustou, investiční náklady byly přijatelné, provoz prakticky bez obsluh a za dobrou cenu. Ale ve chvíli, kdy někdo (a je jedno, kdo) tak zvaně zavře kohout, vznikne problém. Týká se to samozřejmě i mnoha zemědělských podniků, kde jsou zemním plynem vytápěny hlavně provozní budovy. Existují však technologie, které čisté teplo, ale i elektřinu, dokáží operativně vyrobit z místních obnovitelných zdrojů.
Zemědělství představuje činnost, která do značné míry působí na životní prostředí. Zemědělství v Německu se za rok postará o pojmutí 95 milionů tun oxidu uhličitého. Zároveň ale je výroba spojena i s produkcí tohoto plynu, především provozem techniky. Celá řada moderních digitálních řešení pomáhá farmářům redukovat ekologické dopady hospodaření a dosahovat ty samé, anebo vyšší výnosy při snížení intenzity vstupů v podobě minerálních hnojiv, pesticidů a paliva.
Pestré zastoupení plodin v osevním postupu je jedním z předpokladů trvale udržitelného zemědělství. Pro inspiraci můžeme nahlédnout i pod ruce výzkumných pracovníků na různých výzkumných pracovištích v České republice. Nalezneme zde nepřeberné množství odrůd plodin, jejichž názvy jsme již zapomněli, nebo o nich nikdy neslyšeli. Inspirací pro šlechtění nových odrůd s cílenými vlastnostmi je i Genová banka, jejíž semenné sbírky jsou jedny z nejrozsáhlejších v Evropě.
Trvale udržitelné zemědělství se zaměřuje na takový způsob obhospodařování agroekosystémů, který by neomezoval jejich budoucí využívání. Splnit takový cíl ale bude vyžadovat využití moderních technologií a patřičné množství financí na jejich pořízení. Kromě toho je nutné vyvinou a v tuzemských podmínkách otestovat vhodné postupy, kterými lze trvalé udržitelnosti hospodaření dosáhnout. Dobrá zpráva je, že tento proces probíhá v jak v zemědělské praxi, tak ve výzkumu řadu let a poskytuje použitelné výsledky. Významný vliv mají také novinky v IT technologiích.
Zemědělské bioplynové stanice nejsou pro zemědělce jen zdrojem příjmů za elektřinu a případně za teplo. Dovolují jim zhodnotit i vedlejší (odpadní) produkty zemědělské prvovýroby a cíleně pěstované (energetické) plodiny. Výstupní digestát je kvalitní hnojivo, které zlepšuje půdní strukturu. K dalšímu rozvoji bioplynových stanic přispívá produkce biometanu jako náhrady fosilního zemního plynu, ještě nedávno dodávaného především z Ruska.
Od roku 2006 započala společnost New Holland svoji strategii zaměřenou na získávání energie z alternativních a obnovitelných zdrojů paliv. Známý byl zejména její traktor NH2, poháněný pomocí vodíku, z něhož se získává elektrická energie v palivovém článku. Ovšem koncepce používání vodíku je ještě vzdálená tomu aby se dala masově využívat ve vozidlech, zejména proto, že není smysluplně zvládnutá jeho výroba. V současné době se získává převážně z fosilních paliv a tím se ekologický efekt tohoto, jinak zajímavého paliva vytrácí.
Ministerstvo zemědělství v registru půdy LPIS zveřejnilo v listopadu předpokládanou vrstvu erozního ohrožení, která vychází z nového Strategického plánu SZP 2023–2027. Cílem je ochránit půdu před vodní erozí, která v Česku ohrožuje až 60 procent cenné zemědělské půdy. Na těchto půdách bude nutné volit šetrnější metody hospodaření a docílit i na těchto pozemcích trvale udržitelného zemědělství.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Tvorba předpisové mapy pomocí dronového snímkování
Využití drobů je v dnešním zemědělství běžné. Jak se využívá při tvorbě předpisové mapy nám na příkladu uvede Radomír Šmoldas
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů...
Aktuality a odborná sdělení
Sledovat zdraví a chování celého stáda prasat je důležité. Chytrá zařízení umí monitorovat prasata na dálku a poskytovat chovateli přesné informace. Koncept chytrého chovu hospodářských zvířat vznikl v USA během 70. a 80. let 20. století rozvojem GPS (globální polohový systém). Tato technologie byla použita pro sběr dat v reálném čase s přesnou polohou. V Evropě se v 80. a 90. letech začalo s precizním chovem na základě satelitů a radiofrekvenčních identifikačních štítků (RFID).
Agrolesnictví je obor starý jako zemědělství samo. Ještě nedávno však výklad evropské agrární politiky v ČR nepřál stromům na zemědělské půdě, protože plochy pod jejich korunami byly vylučovány z přímých plateb, takže chyběla motivace zemědělců nejen k výsadbám, ale i k jejich zachování na ploše pod platbou. To by se od letošního roku mohlo díky spuštění nové SZP změnit a agrolesnictví by se tak pro mnoho farmářů stalo hlavní strategií trvale udržitelného hospodaření.
Co si myslí v ČR
Jak vysazovat zeleň, která bude odolná, nenáročná na údržbu a současně podpoří jedinečný charakter českých...
Zavlažování zeleniny pomocí kapkové závlahy je současným trendem pro efektivní využití závlahové vody a spolu se špičkovými odrůdami, optimálním hnojením a automatickou kontrolou dávkování živin při hnojení pomůže pěstitelům k dosažení vysoké úrody. Kapkovou závlahu využívá při pěstování okurek nakládaček a paprik spolu s technologií Netafim Fertikit pro přesné zavlažování a hnojení například jihomoravská společnost ZOŠI AGRO, s. r. o.
Co si myslí v zahraničí
Sucho je jednou z významných hlavních příčin ztrát úrody po celém světě. Řada šlechtitelských společností...
Mnoho českých firem si v minulosti zvolilo jako hlavní zdroj tepla zemní plyn. Plynárenskou síť máme hustou, investiční náklady byly přijatelné, provoz prakticky bez obsluh a za dobrou cenu. Ale ve chvíli, kdy někdo (a je jedno, kdo) tak zvaně zavře kohout, vznikne problém. Týká se to samozřejmě i mnoha zemědělských podniků, kde jsou zemním plynem vytápěny hlavně provozní budovy. Existují však technologie, které čisté teplo, ale i elektřinu, dokáží operativně vyrobit z místních obnovitelných zdrojů.
Zemědělství představuje činnost, která do značné míry působí na životní prostředí. Zemědělství v Německu se za rok postará o pojmutí 95 milionů tun oxidu uhličitého. Zároveň ale je výroba spojena i s produkcí tohoto plynu, především provozem techniky. Celá řada moderních digitálních řešení pomáhá farmářům redukovat ekologické dopady hospodaření a dosahovat ty samé, anebo vyšší výnosy při snížení intenzity vstupů v podobě minerálních hnojiv, pesticidů a paliva.
Pestré zastoupení plodin v osevním postupu je jedním z předpokladů trvale udržitelného zemědělství. Pro inspiraci můžeme nahlédnout i pod ruce výzkumných pracovníků na různých výzkumných pracovištích v České republice. Nalezneme zde nepřeberné množství odrůd plodin, jejichž názvy jsme již zapomněli, nebo o nich nikdy neslyšeli. Inspirací pro šlechtění nových odrůd s cílenými vlastnostmi je i Genová banka, jejíž semenné sbírky jsou jedny z nejrozsáhlejších v Evropě.
Trvale udržitelné zemědělství se zaměřuje na takový způsob obhospodařování agroekosystémů, který by neomezoval jejich budoucí využívání. Splnit takový cíl ale bude vyžadovat využití moderních technologií a patřičné množství financí na jejich pořízení. Kromě toho je nutné vyvinou a v tuzemských podmínkách otestovat vhodné postupy, kterými lze trvalé udržitelnosti hospodaření dosáhnout. Dobrá zpráva je, že tento proces probíhá v jak v zemědělské praxi, tak ve výzkumu řadu let a poskytuje použitelné výsledky. Významný vliv mají také novinky v IT technologiích.
Zemědělské bioplynové stanice nejsou pro zemědělce jen zdrojem příjmů za elektřinu a případně za teplo. Dovolují jim zhodnotit i vedlejší (odpadní) produkty zemědělské prvovýroby a cíleně pěstované (energetické) plodiny. Výstupní digestát je kvalitní hnojivo, které zlepšuje půdní strukturu. K dalšímu rozvoji bioplynových stanic přispívá produkce biometanu jako náhrady fosilního zemního plynu, ještě nedávno dodávaného především z Ruska.
Od roku 2006 započala společnost New Holland svoji strategii zaměřenou na získávání energie z alternativních a obnovitelných zdrojů paliv. Známý byl zejména její traktor NH2, poháněný pomocí vodíku, z něhož se získává elektrická energie v palivovém článku. Ovšem koncepce používání vodíku je ještě vzdálená tomu aby se dala masově využívat ve vozidlech, zejména proto, že není smysluplně zvládnutá jeho výroba. V současné době se získává převážně z fosilních paliv a tím se ekologický efekt tohoto, jinak zajímavého paliva vytrácí.
Ministerstvo zemědělství v registru půdy LPIS zveřejnilo v listopadu předpokládanou vrstvu erozního ohrožení, která vychází z nového Strategického plánu SZP 2023–2027. Cílem je ochránit půdu před vodní erozí, která v Česku ohrožuje až 60 procent cenné zemědělské půdy. Na těchto půdách bude nutné volit šetrnější metody hospodaření a docílit i na těchto pozemcích trvale udržitelného zemědělství.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Tvorba předpisové mapy pomocí dronového snímkování
Využití drobů je v dnešním zemědělství běžné. Jak se využívá při tvorbě předpisové mapy nám na příkladu uvede Radomír Šmoldas
Co si myslí v ČSOB
Co si myslí v ČR
- Zuzana Fialová
Jak vysazovat zeleň, která bude odolná, nenáročná na údržbu a současně podpoří jedinečný charakter českých a moravských vesnic? Odpovědi nabízí certifikovaná metodika Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK). Obcím, projektantům, správcům zeleně i majitelům nemovitostí pomáhá vybírat dřeviny, byliny a ovocné odrůdy podle místních přírodních podmínek, historie i krajinného rázu. Správně zvolené rostliny mohou navíc snížit náklady na péči o veřejná prostranství a zlepšit odolnost sídel vůči horku, suchu či erozi.
Co si myslí v zahraničí
- David Bouma
Sucho je jednou z významných hlavních příčin ztrát úrody po celém světě. Řada šlechtitelských společností pracuje na odrůdách, které by měly lépe odolávat nedostatku vody, ale úspěchy zatím nejsou příliš významné. Izraelská zemědělsko-biotechnologická společnost PlantArcBio nedávno oznámila vynikající výsledky svého prvního polního pokusu s kukuřicí. Varianty, které nesly geny zajišťující odolnost vůči suchu, měly hmotnost kukuřičných klasů více než dvojnásobnou v porovnání s netransformovanými kontrolními vzorky. Vztahovalo se to jak na pokusy se standardním zavlažováním, tak i pro podmínky podmínkách závažného sucha.
Aktuality a odborná sdělení
Sledovat zdraví a chování celého stáda prasat je důležité. Chytrá zařízení umí monitorovat prasata na dálku a poskytovat chovateli přesné informace. Koncept chytrého chovu hospodářských zvířat vznikl v USA během 70. a 80. let 20. století rozvojem GPS (globální polohový systém). Tato technologie byla použita pro sběr dat v reálném čase s přesnou polohou. V Evropě se v 80. a 90. letech začalo s precizním chovem na základě satelitů a radiofrekvenčních identifikačních štítků (RFID).
Agrolesnictví je obor starý jako zemědělství samo. Ještě nedávno však výklad evropské agrární politiky v ČR nepřál stromům na zemědělské půdě, protože plochy pod jejich korunami byly vylučovány z přímých plateb, takže chyběla motivace zemědělců nejen k výsadbám, ale i k jejich zachování na ploše pod platbou. To by se od letošního roku mohlo díky spuštění nové SZP změnit a agrolesnictví by se tak pro mnoho farmářů stalo hlavní strategií trvale udržitelného hospodaření.
Zavlažování zeleniny pomocí kapkové závlahy je současným trendem pro efektivní využití závlahové vody a spolu se špičkovými odrůdami, optimálním hnojením a automatickou kontrolou dávkování živin při hnojení pomůže pěstitelům k dosažení vysoké úrody. Kapkovou závlahu využívá při pěstování okurek nakládaček a paprik spolu s technologií Netafim Fertikit pro přesné zavlažování a hnojení například jihomoravská společnost ZOŠI AGRO, s. r. o.
Mnoho českých firem si v minulosti zvolilo jako hlavní zdroj tepla zemní plyn. Plynárenskou síť máme hustou, investiční náklady byly přijatelné, provoz prakticky bez obsluh a za dobrou cenu. Ale ve chvíli, kdy někdo (a je jedno, kdo) tak zvaně zavře kohout, vznikne problém. Týká se to samozřejmě i mnoha zemědělských podniků, kde jsou zemním plynem vytápěny hlavně provozní budovy. Existují však technologie, které čisté teplo, ale i elektřinu, dokáží operativně vyrobit z místních obnovitelných zdrojů.
Zemědělství představuje činnost, která do značné míry působí na životní prostředí. Zemědělství v Německu se za rok postará o pojmutí 95 milionů tun oxidu uhličitého. Zároveň ale je výroba spojena i s produkcí tohoto plynu, především provozem techniky. Celá řada moderních digitálních řešení pomáhá farmářům redukovat ekologické dopady hospodaření a dosahovat ty samé, anebo vyšší výnosy při snížení intenzity vstupů v podobě minerálních hnojiv, pesticidů a paliva.
Pestré zastoupení plodin v osevním postupu je jedním z předpokladů trvale udržitelného zemědělství. Pro inspiraci můžeme nahlédnout i pod ruce výzkumných pracovníků na různých výzkumných pracovištích v České republice. Nalezneme zde nepřeberné množství odrůd plodin, jejichž názvy jsme již zapomněli, nebo o nich nikdy neslyšeli. Inspirací pro šlechtění nových odrůd s cílenými vlastnostmi je i Genová banka, jejíž semenné sbírky jsou jedny z nejrozsáhlejších v Evropě.
Trvale udržitelné zemědělství se zaměřuje na takový způsob obhospodařování agroekosystémů, který by neomezoval jejich budoucí využívání. Splnit takový cíl ale bude vyžadovat využití moderních technologií a patřičné množství financí na jejich pořízení. Kromě toho je nutné vyvinou a v tuzemských podmínkách otestovat vhodné postupy, kterými lze trvalé udržitelnosti hospodaření dosáhnout. Dobrá zpráva je, že tento proces probíhá v jak v zemědělské praxi, tak ve výzkumu řadu let a poskytuje použitelné výsledky. Významný vliv mají také novinky v IT technologiích.
Zemědělské bioplynové stanice nejsou pro zemědělce jen zdrojem příjmů za elektřinu a případně za teplo. Dovolují jim zhodnotit i vedlejší (odpadní) produkty zemědělské prvovýroby a cíleně pěstované (energetické) plodiny. Výstupní digestát je kvalitní hnojivo, které zlepšuje půdní strukturu. K dalšímu rozvoji bioplynových stanic přispívá produkce biometanu jako náhrady fosilního zemního plynu, ještě nedávno dodávaného především z Ruska.
Od roku 2006 započala společnost New Holland svoji strategii zaměřenou na získávání energie z alternativních a obnovitelných zdrojů paliv. Známý byl zejména její traktor NH2, poháněný pomocí vodíku, z něhož se získává elektrická energie v palivovém článku. Ovšem koncepce používání vodíku je ještě vzdálená tomu aby se dala masově využívat ve vozidlech, zejména proto, že není smysluplně zvládnutá jeho výroba. V současné době se získává převážně z fosilních paliv a tím se ekologický efekt tohoto, jinak zajímavého paliva vytrácí.
Ministerstvo zemědělství v registru půdy LPIS zveřejnilo v listopadu předpokládanou vrstvu erozního ohrožení, která vychází z nového Strategického plánu SZP 2023–2027. Cílem je ochránit půdu před vodní erozí, která v Česku ohrožuje až 60 procent cenné zemědělské půdy. Na těchto půdách bude nutné volit šetrnější metody hospodaření a docílit i na těchto pozemcích trvale udržitelného zemědělství.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Tvorba předpisové mapy pomocí dronového snímkování
Využití drobů je v dnešním zemědělství běžné. Jak se využívá při tvorbě předpisové mapy nám na příkladu uvede Radomír Šmoldas
Co si myslí v ČSOB
Co si myslí v ČR
- Zuzana Fialová
Jak vysazovat zeleň, která bude odolná, nenáročná na údržbu a současně podpoří jedinečný charakter českých a moravských vesnic? Odpovědi nabízí certifikovaná metodika Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK). Obcím, projektantům, správcům zeleně i majitelům nemovitostí pomáhá vybírat dřeviny, byliny a ovocné odrůdy podle místních přírodních podmínek, historie i krajinného rázu. Správně zvolené rostliny mohou navíc snížit náklady na péči o veřejná prostranství a zlepšit odolnost sídel vůči horku, suchu či erozi.
Co si myslí v zahraničí
- David Bouma
Sucho je jednou z významných hlavních příčin ztrát úrody po celém světě. Řada šlechtitelských společností pracuje na odrůdách, které by měly lépe odolávat nedostatku vody, ale úspěchy zatím nejsou příliš významné. Izraelská zemědělsko-biotechnologická společnost PlantArcBio nedávno oznámila vynikající výsledky svého prvního polního pokusu s kukuřicí. Varianty, které nesly geny zajišťující odolnost vůči suchu, měly hmotnost kukuřičných klasů více než dvojnásobnou v porovnání s netransformovanými kontrolními vzorky. Vztahovalo se to jak na pokusy se standardním zavlažováním, tak i pro podmínky podmínkách závažného sucha.
Aktuality a odborná sdělení
Sledovat zdraví a chování celého stáda prasat je důležité. Chytrá zařízení umí monitorovat prasata na dálku a poskytovat chovateli přesné informace. Koncept chytrého chovu hospodářských zvířat vznikl v USA během 70. a 80. let 20. století rozvojem GPS (globální polohový systém). Tato technologie byla použita pro sběr dat v reálném čase s přesnou polohou. V Evropě se v 80. a 90. letech začalo s precizním chovem na základě satelitů a radiofrekvenčních identifikačních štítků (RFID).
Agrolesnictví je obor starý jako zemědělství samo. Ještě nedávno však výklad evropské agrární politiky v ČR nepřál stromům na zemědělské půdě, protože plochy pod jejich korunami byly vylučovány z přímých plateb, takže chyběla motivace zemědělců nejen k výsadbám, ale i k jejich zachování na ploše pod platbou. To by se od letošního roku mohlo díky spuštění nové SZP změnit a agrolesnictví by se tak pro mnoho farmářů stalo hlavní strategií trvale udržitelného hospodaření.
Zavlažování zeleniny pomocí kapkové závlahy je současným trendem pro efektivní využití závlahové vody a spolu se špičkovými odrůdami, optimálním hnojením a automatickou kontrolou dávkování živin při hnojení pomůže pěstitelům k dosažení vysoké úrody. Kapkovou závlahu využívá při pěstování okurek nakládaček a paprik spolu s technologií Netafim Fertikit pro přesné zavlažování a hnojení například jihomoravská společnost ZOŠI AGRO, s. r. o.
Mnoho českých firem si v minulosti zvolilo jako hlavní zdroj tepla zemní plyn. Plynárenskou síť máme hustou, investiční náklady byly přijatelné, provoz prakticky bez obsluh a za dobrou cenu. Ale ve chvíli, kdy někdo (a je jedno, kdo) tak zvaně zavře kohout, vznikne problém. Týká se to samozřejmě i mnoha zemědělských podniků, kde jsou zemním plynem vytápěny hlavně provozní budovy. Existují však technologie, které čisté teplo, ale i elektřinu, dokáží operativně vyrobit z místních obnovitelných zdrojů.
Zemědělství představuje činnost, která do značné míry působí na životní prostředí. Zemědělství v Německu se za rok postará o pojmutí 95 milionů tun oxidu uhličitého. Zároveň ale je výroba spojena i s produkcí tohoto plynu, především provozem techniky. Celá řada moderních digitálních řešení pomáhá farmářům redukovat ekologické dopady hospodaření a dosahovat ty samé, anebo vyšší výnosy při snížení intenzity vstupů v podobě minerálních hnojiv, pesticidů a paliva.
Pestré zastoupení plodin v osevním postupu je jedním z předpokladů trvale udržitelného zemědělství. Pro inspiraci můžeme nahlédnout i pod ruce výzkumných pracovníků na různých výzkumných pracovištích v České republice. Nalezneme zde nepřeberné množství odrůd plodin, jejichž názvy jsme již zapomněli, nebo o nich nikdy neslyšeli. Inspirací pro šlechtění nových odrůd s cílenými vlastnostmi je i Genová banka, jejíž semenné sbírky jsou jedny z nejrozsáhlejších v Evropě.
Trvale udržitelné zemědělství se zaměřuje na takový způsob obhospodařování agroekosystémů, který by neomezoval jejich budoucí využívání. Splnit takový cíl ale bude vyžadovat využití moderních technologií a patřičné množství financí na jejich pořízení. Kromě toho je nutné vyvinou a v tuzemských podmínkách otestovat vhodné postupy, kterými lze trvalé udržitelnosti hospodaření dosáhnout. Dobrá zpráva je, že tento proces probíhá v jak v zemědělské praxi, tak ve výzkumu řadu let a poskytuje použitelné výsledky. Významný vliv mají také novinky v IT technologiích.
Zemědělské bioplynové stanice nejsou pro zemědělce jen zdrojem příjmů za elektřinu a případně za teplo. Dovolují jim zhodnotit i vedlejší (odpadní) produkty zemědělské prvovýroby a cíleně pěstované (energetické) plodiny. Výstupní digestát je kvalitní hnojivo, které zlepšuje půdní strukturu. K dalšímu rozvoji bioplynových stanic přispívá produkce biometanu jako náhrady fosilního zemního plynu, ještě nedávno dodávaného především z Ruska.
Od roku 2006 započala společnost New Holland svoji strategii zaměřenou na získávání energie z alternativních a obnovitelných zdrojů paliv. Známý byl zejména její traktor NH2, poháněný pomocí vodíku, z něhož se získává elektrická energie v palivovém článku. Ovšem koncepce používání vodíku je ještě vzdálená tomu aby se dala masově využívat ve vozidlech, zejména proto, že není smysluplně zvládnutá jeho výroba. V současné době se získává převážně z fosilních paliv a tím se ekologický efekt tohoto, jinak zajímavého paliva vytrácí.
Ministerstvo zemědělství v registru půdy LPIS zveřejnilo v listopadu předpokládanou vrstvu erozního ohrožení, která vychází z nového Strategického plánu SZP 2023–2027. Cílem je ochránit půdu před vodní erozí, která v Česku ohrožuje až 60 procent cenné zemědělské půdy. Na těchto půdách bude nutné volit šetrnější metody hospodaření a docílit i na těchto pozemcích trvale udržitelného zemědělství.