Recyklace, upcyklace a další způsoby, jak pracovat se zdroji, vedlejšími a odpadními produkty jsou tzv. trendy. Nelze se tedy příliš divit, že se s těmito pojmy stále častěji setkáváme i v zemědělství. Například při rozhodování o tom, co s takovým „odpadem“ jako je kejda.

Maso a mléko přežvýkavců jsou pro člověka zásadní zdroje důležitých živin, které nelze snadno získat z rostlinných potravin. Přežvýkavá hospodářská zvířata, jako skot a ovce, jsou však také významným producentem skleníkových plynů, zejména metanu. Některé látky však mohou produkci výrazně snížit.

„Když jsme v devadesátých letech začínali hospodařit, nebyl v okolí jediný strom a stovky hektarů obnažených polí trpěly větrnou erozí. A podívejte se dnes. Vysázeli jsme kilometry větrolamů a alejí, staráme se o stromořadí na našich pozemcích kolem silnic, náš areál o výměře téměř deseti hektarů je oddělen od okolí vzrostlými živými ploty, všude samé stromy. Vybudovali jsme rybníky, tůně, z podzemí vrátili potok Liduška do původního koryta, prostě změnili jsme okolní krajinu k nepoznání. Nejsme jen zemědělci, ale také tvoříme krajinu, v níž žijeme a podnikáme. Pestrá krajina a příroda nám vždycky ležely na srdci,“ říká Vladimír Pokorný z farmy Zdonín nedaleko Nymburka.

Školkařská společnost Pépiniéres du Val d’Erdre nastavila svou filozofii s ohledem k životnímu prostředí, zejména prostřednictvím certifikace Plante Bleue. Tyto závazky vedou školku k důslednému udržitelnému přístupu v rámci své produkce. Neustále rozvíjí své podnikání v souladu s environmentálními postupy a přijímáním odpovědnosti za stav životního prostředí. V roce 2011 se stala první certifikovanou školkou na západě Francie.

Společnost Agri-precision, která v České republice zastupuje autonomní stroje francouzského výrobce Naio Technologies, představila zájemcům nového člena produktové řady, viniční autonomní stroj Ted. Premiéru si Ted odbyl ve vinařství Thaya v Havraníkách a podívaná to byla zajímavá. K vidění byli jeho dva bratři malý autonomní stroj Oz, který byl vůbec prvním produktem společnosti Naio a také větší Orio, vhodný pro práce například v zelinářských provozech.

Pobyt zvířat ve venkovním výběhu či na pastvině je také jednou z podmínek ekologického chovu prasat, kterou se zásadně odlišuje od konvenčně provozovaných farem. V rámci zajištění biologické bezpečnosti chovů před aktuální hrozbou afrického moru prasat, který divoká prasata mohou přenášet, se ekologičtí chovatelé musejí postarat i o odpovídající zajištění oplocení venkovních výběhů a pastvin.

Začátkem července začala platit novela rostlinolékařského zákona, která přináší některá nová pravidla a zásady pro registraci přípravků na ochranu rostlin (dále jen »POR«). CropLife Česká republika, Sdružení oboru vodovodů a kanalizací České republiky a Agrární komora České republiky uspořádaly před časem na toto téma kulatý stůl, kterého se za komoru zúčastnil její prezident Jan Doležal. Dalšími diskutujícími byli Miluše Dvoržáková, jednatelka CropLife ČR, Jitka Götzová, ředitelka Odboru bezpečnosti potravin ministerstva zemědělství, Marek Liška, vedoucí útvaru laboratoří Povodí Vltavy, státní podnik, Vilém Žák, ředitel a člen představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, a Petr Vašek ze společnosti SOVAK ČR, který se zabývá technologií vody.

V Národním zemědělském muzeu v Praze je k vidění nová výstava s názvem „Regenerativní zemědělství: Půda plná života“, kterou připravil startup Carboneg s dalšími partnery. Představuje inovativní přístupy k obnově půdy i udržitelnému hospodaření a nabízí jedinečný pohled na historii a principy regenerativního zemědělství.

Nový dotační titul ministerstva životního prostředí (MŽP) propojí několik pro životní prostředí příznivých aktivit. Díky němu dojde ke zlepšení cirkulární ekonomiky, zkvalitnění zemědělské půdy a rozvoji kompostáren i bioplynových stanic. Národní program Životní prostředí (NPŽP) z prostředků Národního plánu obnovy otevírá zcela novou dotační výzvu s názvem Podpora zařízení pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů a aplikace a zapravování kompostu vyprodukovaného ze zařízení na zpracování bioodpadů na zemědělskou půdu.

V rámci polního den Demonstračního a pokusného pozemku Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (FAPPZ) na České zemědělské univerzitě v Praze (ČZU) v druhé polovině června si mohli účastníci prohlédnout také sbírku významných i méně častých plevelů a dozvěděli se o technologii pěstování vybraných druhů zeleniny a ovoce.

Národní program Životní prostředí (NPŽP) z prostředků Národního plánu obnovy otevírá zcela novou dotační výzvu s názvem Podpora zařízení pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů a aplikace a zapravování kompostu vyprodukovaného ze zařízení na zpracování bioodpadů na zemědělskou půdu. Největší objem prostředků ve výši jedné miliardy korun z celkové alokace je určen na modernizaci či výstavbu kompostáren nebo bioplynek, z nichž kompost poputuje na zemědělskou půdu. Příjem žádostí se spustí 1. září. Výzva se uzavře 1. května 2024 nebo vyčerpáním alokace. Podpořené projekty musí být realizovány nejpozději do 31. srpna 2025. Informovalo o tom Ministerstvo životního prostředí.

Zemědělské družstvo Dolní Újezd na Pardubicku využívá v maximální míře technologie precizního zemědělství, což je možné také díky využívání nejmodernější techniky. V hospodaření nechybí dlouhodobé navyšování obsahu organické hmoty v půdě (každoročně se do půdy zapravuje několik tisíc tun hnoje), účinná eliminace eroze díky využívání pomocných plodin a technologie strip till (například porosty silážní kukuřice budou v roce 2024 již z devadesáti procent založeny technologií pásového zpracování půdy).