Agrotechnologická společnost Agreena oznámila dnes, že její platforma pro ukládání uhlíku do půdy nyní zahrnuje dva miliony hektarů v 17 evropských zemích včetně České republiky. Program AgreenaCarbon finančně podporuje přechod zemědělců na regenerativní zemědělství a umožňuje jim aktivně se podílet na řešení klimatické krize tím, že budou uhlík z atmosféry ukládat do půdy.

Nizozemské Centrum aplikovaného výzkumu rostlin (PPO) se zabývá výzkumem v rámci celého zemědělského sektoru. Ve spolupráci se školkaři hledá inovativní způsoby pěstování, které by měly co nejméně zatěžovat životní prostředí, zároveň by však měly zefektivnit produkci se zachováním kvalitativních parametrů na co nejvyšší úrovni. V posledních letech probíhá výzkum pěstování kultur mimo půdu, v rámci kterého se za pomoci nové metody pokoušejí najít co nejšetrnější cestu produkce školkařského materiálu prvotřídní kvality bez většího zatížení půdy.

Téma koloběhu uhlíku v zemědělských půdách nabývá v kontextu klimatických změn stále na větším významu. Půda je totiž schopná zadržet ohromné množství uhlíku, čímž může přispívat ke zpomalení klimatických změn stále častěji patrných také v našich podmínkách. Odborníci z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v. v. i., (VÚMOP) Ing. Tomáš Khel a Ing. Jan Vopravil, Ph.D., se tímto tématem zabývají mimo jiné v rámci seriálu publikovaného v časopise Úroda.

Evropská komise schválila náš program na podporu udržitelného biometanu v ČR. Podpora se týká výstavby i provozu nových nebo konvertovaných výroben. Produkce biometanu má v Evropě v roce 2030 činit až 35 miliard metrů krychlových, což může nahradit více než 20 % současné spotřeby fosilního zemního plynu. V České republice to může být nejméně deset procent.

V chovu prasat se k předcházení průjmů selat při odstavu až donedávna používaly ve velké míře sloučeniny zinku. Omezovaly patogeny a zlepšovaly růst selat. V současnosti se hledají nové možnosti, jak toho dosáhnout. Na Mendelově univerzitě v Brně našli řešení pomocí nanotechnologií a přírodních látek.

Plodiny pěstované na orné půdě včetně meziplodin chrání povrch půdy proti erozi. Ta působí ve dvou fázích, kdy kapky deště při dopadu na povrch půdy rozruší zem, poté se spojují do pramínků a zem odnášejí. Díky technologiím strip-till i no-till kapky nedopadnou na zem, ale na zbytky rostlin.

Stále častěji se v souvislosti s pěstováním polních plodin hovoří o omezování počtu jednotlivých operací při zpracování a předseťové přípravě půdy. Zemědělce k tomu vede řada důvodů, například nedostatek pracovních sil, snaha zvýšit produktivitu práce a snížit náklady. Velmi často také způsob předseťové přípravy ovlivňuje nedostatek vody v půdě.

Profesor Coen Smits z Nizozemska, globální ředitel pro udržitelnost ze společnosti Throw Nutrition (Nutreco) přednesl na semináři Spolku pro komodity a krmiva metody výpočtu analýzy životního cyklu v rámci uhlíkové stopy (LCA) a představil příležitosti pro snížení uhlíkové stopy.

Podle odborníků má Česká republika jeden veliký problém, a tím je kvalita půdy. Z venkova postupně mizí živočišná výroba a tím i hnůj, takže v půdě chybí organika. Tu lze doplnit jednak kompostem a jednak meziplodinami, které jsou k tomuto účelu i určené. Navíc půda by měla být podle posledních trendů celoročně pokrytá, permanentní zelený kryt má výrazný vliv na stabilizací vláhových podmínek a protierozní efekt.

Listí na stromech pomalu žloutne, ale sršně asijské vesele dál bzučí, komáři tygrovaní bodali ještě na začátku října a ploštice zaplavily zahrady i domácnosti… Mnoho druhů hmyzu je tak zmatených změnami klimatu, že se ještě uprostřed podzimu rozmnožuje, píše agentura AFP. Stejně jako u jiných druhů je životní cyklus hmyzu podmíněn vývojem přírodních podmínek. Vyšší teploty, nedostatečná nebo nadměrná vlhkost i pozdější nebo dřívější světlo jsou pro ně matoucí. A tak zatímco tradičně trvá období jejich aktivity od května do září, nyní se mnozí z nich vyskytují až do konce listopadu.

V Mankovicích hospodaří na vlastní farmě od roku 1993 Josef Kovář, v současnosti zhruba na tisícovce hektarů. Od samého počátku pěstuje sóju, na Novojičínsku byl jedním z prvních. V letošním roce založil ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU) a Svazem pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO) poloprovozní pokusy s dvěma odrůdami sóji pěstované odlišnými technologiemi – standardní výsev, přesné setí a s pomocnou plodinou.

Při hledání zvýšení výnosů plodin je konečným cílem stabilní biologické prostředí. Environmentální potřeby se liší od plodiny k plodině, ale jedna konstanta je, že každá plodina má optimální prostředí pro podporu maximálních výnosů a kvality plodin. Vytváření a udržování tohoto prostředí je klíčem k úspěšné farmě.