Kombinovaná výroba elektřiny a tepla, poskytování služeb výkonové rovnováhy, úprava na biometan a jeho vtláčení do distribuční sítě nebo využití v dopravě. To jsou čtyři základní oblasti, jež podle poradenské společnosti EGÚ Brno nabízejí v Česku v nadcházejícím roce zhodnocení investic do výroby bioplynu.

V současné době řada výrobců zemědělské techniky deklaruje, že jejich stroje jsou schopné provozu na HVO (Hydrotreated Vegetable Oil). Toto palivo se vyrábí povětšinou z použitých rostlinných olejů, ale i živočišných tuků a organických zdrojů může být i více. Primárně jde o biopalivo druhé generace.

Pochopit vše o původu a osudu uhlíku v metanu (CH4), který produkují přežvýkavci, je velmi důležité. Protože skleníkové plyny produkované skotem jsou výrazně odlišné od skleníkových plynů vytvářených jinými sektory společnosti, jako je přepravní průmysl nebo obory používající fosilní paliva.

Na semináři „Aktuální směry ve šlechtění hospodářských zvířat se mluvilo o genomické selekci a odhadech plemenných u skotu i prasat. Jedna z přednášejících se zaměřila na problematiku masného skotu, a to konkrétně plemene aberdeen angus, kde zpřesnění plemenných hodnot vlastností souvisejících s kvalitou masa, povede i k udržitelnosti chovu plemene abedeen angus pověstného právě kvalitou masa.

Rybáři Mendelovy univerzity v Brně vytvořili desatero zásad udržitelného chovu pro rybářské podniky, které budou dodávat ryby a rybí produkty do obchodního řetězce Albert. Podniky, které splní stanovená kritéria, získají certifikaci a budou moci užívat ochrannou známku Udržitelný chov ryb. Informovala o tom tisková mluvčí Mendelovy univerzity (MENDELU) Tereza Pospíchalová.

Úsilí farmářů udržitelně hospodařit je také motivací pro nové výzkumy a podporu ze strany státu i bankovních institucí. Bez změny v produkci i přístupu ke krajině bude lidstvo podle vědců jen těžko překonávat krize a narazí také na limity naší planety. Ať už však jde o úpravy krajiny, provoz bioplynových stanic, nebo hospodaření s vodou, mají všechny nápady řešení.

Již od vstupu do Evropské unie se naši chovatelé museli připravovat na změny podmínek zohledňující ochranu životního prostředí, kvalitu zemědělských produktů a welfare zvířat. Právě dobré životní podmínky zvířat byly důvodem založení Evropské občanské iniciativy Konec doby klecové, která svou kampaň završila legislativním zákazem chovů nosnic v klecích. Cílem uvedené iniciativy je však zakázat klece také u dalších druhů drůbeže a prasat, a v neposlední řadě i u faremně chovaných králíků. Na tento podnět samozřejmě zareagovala i Evropské komise, která zveřejnila záměr zrevidovat stávající legislativu v oblasti dobrých životních podmínek zvířat do konce letošního roku.

Zástupce vedení společnosti HORSCH Leeb Applications GmbH Theodore Leeb v rámci polního dne v Tlumačově okomentoval situaci ve vývoji techniky i v její výrobě. Rozebral i trendy a směr vývoje postřikové techniky.

Když se vedení akciové společnost ZOD Brniště rozhodovalo, jak zlepšit welfare holštýnského skotu, jedním z hlavních palčivých míst byl tepelný diskomfort ve starých stájích. Pod plechovou střechou staré stáje je třeba o deset stupňů více, než ve venkovním prostoru. Co ale vymyslet se starou plechovou střechou? Řešení se našlo.

Nové mořidlo na bakteriální bázi uvedla letošní podzim na trh ve Velké Británii společnost Syngenta. Nese název Nuello iN a je založeno na dvojici dusík fixujících endofytních bakterií. Využití produktu by mělo přinést výnosovou odezvu odpovídající aplikaci dusíku v průměru až 30 kg/ha navíc.

Odborníci na změnu klimatu už dlouho soudí, že jedním z nejjednodušších způsobů, jak omezit dopady lidstva na životní prostředí, je jíst méně zvířat a více rostlin. Poslední roky přináší boom nejrůznějších rostlinných náhražek masa, stále však roste i konzumace živočišných produktů, upozorňuje v reportáži agentura AP.

V poslední době se klade důraz na snížení environmentálních a zdravotních rizik v souvislosti s aplikací přípravků na ochranu rostlin a omezuje se používání některých účinných látek. Jednou z možností, jak za těchto podmínek zajistit nezbytnou ochranu rostlin, může být plošně diferencovaná aplikace herbicidů na základě detekce výskytu plevelů na pozemcích v podobě bodové/ohniskové či zónové aplikace.