V posledních letech dochází pravidelně k přemnožení hraboše. V oblastech, kde se s tímto hlodavcem pěstitelé potýkají ve zvýšené míře, může docházet i k nezanedbatelným ztrátám na výnosech. Účinné řešení proti hrabošům i s ohledem na životní prostředí představuje unikátní stroj Terrier.

V ZS Dublovice a. s. zajišťovaly krmení zvířat dlouhá léta míchací krmné vozy, nejdříve tažené, později samojízdné. Od roku 2020 společnost přechází na robotické krmení. Po více než dvou letech velmi dobrých zkušeností s první instalací krmného automatu, bude projekt v letošním roce rozšířen do dalších stájí.

Tepelný stres se stává hlavním problémem pro hospodářská zvířata ve všech oblastech světa. Může mít negativní důsledky na chování při krmení, růstovou výkonnost a welfare zvířat. Údaje ukázaly, že krmení živými kvasinkami Saccharomyces cerevisiae boulardii CNCM I-1079 (LEVUCELL SB) může pomoci zmírnit účinky tepelného stresu na užitkovost a pohodu prasat.

Jedním z přínosů udržitelného zemědělství je ochrana životního prostředí. Z hlediska chovu hospodářsky využívaných zvířat se v této souvislosti jedná zejména o extenzivní systémy využívající pastvu. Vedle krav bez tržní produkce mléka, ale také ovcí a koz do tohoto konceptu spadají také chovy spárkaté zvěře z čeledě jelenovitých. Jejich hlavními atributy jsou především nízké provozní náklady, ale i možnost využití zemědělsky znevýhodněných oblastí a konečně celoroční produkce kvalitního masa po němž spotřebitelé volají.

Otestovat v praxi uzavřený cyklus hospodaření se rozhodli vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Ve spolupráci s českým výrobcem biopotravin odborníci vyvíjí novou funkční potravinu. Odpad z její produkce plánují přeměnit na půdní substrát a část krmiva pro prasata nebo drůbež. Získané živiny tak mohou vracet zpátky do životního prostředí. Univerzita o tom informovala na svém webu.

Rodinná firma Pöttinger bere svou odpovědnost vůči lidem a životnímu prostředí velmi vážně. V nedávno zveřejněné Zprávě o udržitelnosti 2021/2022 společnost popisuje své základní principy, hodnoty a opatření pro svou udržitelnou cestu do budoucnosti.

Vinohradnický seminář společnosti Bayer s. r. o. v Zaječí přinesl i přednášku o možnostech krátkodobé a dlouhodobé adaptace révy vinné na měnící se klimatické podmínky (teplota, sluneční záření, srážky, vlhkost vzduchu). Jak zabránit ohřívání vinice vysvětlil prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně (ZF MENDELU).

Evropská unie si vytyčila cíl do roku 2030 vyrábět 35 miliard krychlových metrů biometanu, což je více než čtyřnásobek spotřeby zemního plynu v České republice. Bioodpady, ze kterých se bioplyn vyrábí, jsou významnou a vítanou surovinou, ale tak vysoký cíl jen s využitím bioodpadů prakticky nelze splnit. Šanci tak musí dostat i tzv. energetické zemědělské plodiny. Platí to i pro Česko a příklady dobré praxe ukazují, že to je reálné a prospěšné.

Rašeliniště jsou mokřady, které představují 3 % povrchu zeměkoule, ale samotné obsahují 33 % suchozemského CO2 a hostí 50 % biologické rozmanitosti. Téměř polovina rašelinišť je nyní vážně poškozena v důsledku nadměrného využívání v zahradnické produkci. V současné době převážná většina substrátů prodávaných jednotlivcům a profesionálům (zahradníkům, školkařům) stále obsahuje rašelinu, přičemž se očekává, že trh s substráty se díky ozelenění měst a rozvoji plodin bez půdy masivně rozšíří. Terre au Naturel nabízí variantu, která splňuje očekávání zachování přírodních zdrojů a lze je využít v ekologickém zemědělství.

Reprodukční výkonnost je klíčovým faktorem v řízení chovu mléčného skotu a špatné výsledky reprodukce mají negativní dopad na ekonomickou udržitelnost chovu dojnic. Vzhledem k velikosti mléčných farem a nákladům na práci byly pro optimalizaci reprodukce mléčného skotu zavedeny přesné technologie, aby chovatelé mohli sledovat jednotlivé dojnice.

Současná doba přináší velký tlak na snižování produkce oxidu uhličitého. Tradiční ropná paliva jsou označována jako nežádoucí a hledají se jiné alternativy. A to nejen u osobních automobilů, ale i u zemědělské techniky, u níž je však náhrada motorové nafty velmi problematická. Traktory s elektrickým pohonem nejsou reálné, jistou alternativou může být vodík u něj je však problém s ekologickou výrobou. Snad jediným smysluplným alternativním zdrojem energie tak zůstává biometan. A to zejména tehdy pokud je spalován v motoru, který je k tomu speciálně uzpůsoben.

Vědci Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně (AF MENDELU) se zaměří na obnovu větrolamů, jejich protierozní i další funkce s cílem hodnotit účinnost těchto tradičních prvků krajiny. Výsledky chtějí aplikovat při plánování současné krajiny, tak aby byla schopná efektivně čelit nepříznivým vlivům.