Příklady dobré praxe

Příklady dobré praxe
Udržitelnost v oboru komodita její využívání pro obor k
Téma Udržitelnost prochází mnoha obory. V dnešním díle jsme se zeptali zástupců tří oborů, které úzce souvisí se zemědělstvím.
Aktuality a odborná sdělení
Kombinovaná výroba elektřiny a tepla, poskytování služeb výkonové rovnováhy, úprava na biometan a jeho vtláčení do distribuční sítě nebo využití v dopravě. To jsou čtyři základní oblasti, jež podle poradenské společnosti EGÚ Brno nabízejí v Česku v nadcházejícím roce zhodnocení investic do výroby bioplynu.
V současné době řada výrobců zemědělské techniky deklaruje, že jejich stroje jsou schopné provozu na HVO (Hydrotreated Vegetable Oil). Toto palivo se vyrábí povětšinou z použitých rostlinných olejů, ale i živočišných tuků a organických zdrojů může být i více. Primárně jde o biopalivo druhé generace.
Na semináři „Aktuální směry ve šlechtění hospodářských zvířat se mluvilo o genomické selekci a odhadech plemenných u skotu i prasat. Jedna z přednášejících se zaměřila na
problematiku masného skotu, a to konkrétně plemene aberdeen angus, kde zpřesnění plemenných hodnot vlastností souvisejících s kvalitou masa, povede i k udržitelnosti chovu plemene abedeen angus pověstného právě kvalitou masa.
Rybáři Mendelovy univerzity v Brně vytvořili desatero zásad udržitelného chovu pro rybářské podniky, které budou dodávat ryby a rybí produkty do obchodního řetězce Albert. Podniky, které splní stanovená kritéria, získají certifikaci a budou moci užívat ochrannou známku Udržitelný chov ryb. Informovala o tom tisková mluvčí Mendelovy univerzity (MENDELU) Tereza Pospíchalová.
Úsilí farmářů udržitelně hospodařit je také motivací pro nové výzkumy a podporu ze strany státu i bankovních institucí. Bez změny v produkci i přístupu ke krajině bude lidstvo podle vědců jen těžko překonávat krize a narazí také na limity naší planety. Ať už však jde o úpravy krajiny, provoz bioplynových stanic, nebo hospodaření s vodou, mají všechny nápady řešení.
Již od vstupu do Evropské unie se naši chovatelé museli připravovat na změny podmínek zohledňující ochranu životního prostředí, kvalitu zemědělských produktů a welfare zvířat. Právě dobré životní podmínky zvířat byly důvodem založení Evropské občanské iniciativy Konec doby klecové, která svou kampaň završila legislativním zákazem chovů nosnic v klecích. Cílem uvedené iniciativy je však zakázat klece také u dalších druhů drůbeže a prasat, a v neposlední řadě i u faremně chovaných králíků. Na tento podnět samozřejmě zareagovala i Evropské komise, která zveřejnila záměr zrevidovat stávající legislativu v oblasti dobrých životních podmínek zvířat do konce letošního roku.
Když se vedení akciové společnost ZOD Brniště rozhodovalo, jak zlepšit welfare holštýnského skotu, jedním z hlavních palčivých míst byl tepelný diskomfort ve starých stájích. Pod plechovou střechou staré stáje je třeba o deset stupňů více, než ve venkovním prostoru. Co ale vymyslet se starou plechovou střechou? Řešení se našlo.
Odborníci na změnu klimatu už dlouho soudí, že jedním z nejjednodušších způsobů, jak omezit dopady lidstva na životní prostředí, je jíst méně zvířat a více rostlin. Poslední roky přináší boom nejrůznějších rostlinných náhražek masa, stále však roste i konzumace živočišných produktů, upozorňuje v reportáži agentura AP.
V poslední době se klade důraz na snížení environmentálních a zdravotních rizik v souvislosti s aplikací přípravků na ochranu rostlin a omezuje se používání některých účinných látek. Jednou z možností, jak za těchto podmínek zajistit nezbytnou ochranu rostlin, může být plošně diferencovaná aplikace herbicidů na základě detekce výskytu plevelů na pozemcích v podobě bodové/ohniskové či zónové aplikace.
Příklady dobré praxe

Příklady dobré praxe
Udržitelnost v oboru komodita její využívání pro obor k
Téma Udržitelnost prochází mnoha obory. V dnešním díle jsme se zeptali zástupců tří oborů, které úzce souvisí se zemědělstvím.
Aktuality a odborná sdělení
Kombinovaná výroba elektřiny a tepla, poskytování služeb výkonové rovnováhy, úprava na biometan a jeho vtláčení do distribuční sítě nebo využití v dopravě. To jsou čtyři základní oblasti, jež podle poradenské společnosti EGÚ Brno nabízejí v Česku v nadcházejícím roce zhodnocení investic do výroby bioplynu.
V současné době řada výrobců zemědělské techniky deklaruje, že jejich stroje jsou schopné provozu na HVO (Hydrotreated Vegetable Oil). Toto palivo se vyrábí povětšinou z použitých rostlinných olejů, ale i živočišných tuků a organických zdrojů může být i více. Primárně jde o biopalivo druhé generace.
Na semináři „Aktuální směry ve šlechtění hospodářských zvířat se mluvilo o genomické selekci a odhadech plemenných u skotu i prasat. Jedna z přednášejících se zaměřila na
problematiku masného skotu, a to konkrétně plemene aberdeen angus, kde zpřesnění plemenných hodnot vlastností souvisejících s kvalitou masa, povede i k udržitelnosti chovu plemene abedeen angus pověstného právě kvalitou masa.
Rybáři Mendelovy univerzity v Brně vytvořili desatero zásad udržitelného chovu pro rybářské podniky, které budou dodávat ryby a rybí produkty do obchodního řetězce Albert. Podniky, které splní stanovená kritéria, získají certifikaci a budou moci užívat ochrannou známku Udržitelný chov ryb. Informovala o tom tisková mluvčí Mendelovy univerzity (MENDELU) Tereza Pospíchalová.
Úsilí farmářů udržitelně hospodařit je také motivací pro nové výzkumy a podporu ze strany státu i bankovních institucí. Bez změny v produkci i přístupu ke krajině bude lidstvo podle vědců jen těžko překonávat krize a narazí také na limity naší planety. Ať už však jde o úpravy krajiny, provoz bioplynových stanic, nebo hospodaření s vodou, mají všechny nápady řešení.
Již od vstupu do Evropské unie se naši chovatelé museli připravovat na změny podmínek zohledňující ochranu životního prostředí, kvalitu zemědělských produktů a welfare zvířat. Právě dobré životní podmínky zvířat byly důvodem založení Evropské občanské iniciativy Konec doby klecové, která svou kampaň završila legislativním zákazem chovů nosnic v klecích. Cílem uvedené iniciativy je však zakázat klece také u dalších druhů drůbeže a prasat, a v neposlední řadě i u faremně chovaných králíků. Na tento podnět samozřejmě zareagovala i Evropské komise, která zveřejnila záměr zrevidovat stávající legislativu v oblasti dobrých životních podmínek zvířat do konce letošního roku.
Když se vedení akciové společnost ZOD Brniště rozhodovalo, jak zlepšit welfare holštýnského skotu, jedním z hlavních palčivých míst byl tepelný diskomfort ve starých stájích. Pod plechovou střechou staré stáje je třeba o deset stupňů více, než ve venkovním prostoru. Co ale vymyslet se starou plechovou střechou? Řešení se našlo.
Odborníci na změnu klimatu už dlouho soudí, že jedním z nejjednodušších způsobů, jak omezit dopady lidstva na životní prostředí, je jíst méně zvířat a více rostlin. Poslední roky přináší boom nejrůznějších rostlinných náhražek masa, stále však roste i konzumace živočišných produktů, upozorňuje v reportáži agentura AP.
V poslední době se klade důraz na snížení environmentálních a zdravotních rizik v souvislosti s aplikací přípravků na ochranu rostlin a omezuje se používání některých účinných látek. Jednou z možností, jak za těchto podmínek zajistit nezbytnou ochranu rostlin, může být plošně diferencovaná aplikace herbicidů na základě detekce výskytu plevelů na pozemcích v podobě bodové/ohniskové či zónové aplikace.
Příklady dobré praxe

Příklady dobré praxe
Udržitelnost v oboru komodita její využívání pro obor k
Téma Udržitelnost prochází mnoha obory. V dnešním díle jsme se zeptali zástupců tří oborů, které úzce souvisí se zemědělstvím.
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů zaměřených na udržitelné postupy v zemědělství s cílem snížení materiálových a energetických vstupů včetně produkce CO2. První díl dostupný na TV Zemědělec a YouTube pod hlavičkou ČSOB otevírá téma půdoochranných opatření se zaměřením na retenci vody v půdě, organiku v půdě a možnosti zamezení půdní eroze.
Co si myslí v ČR
- Jana Velechovská
Vysokoprodukčním dojnicím v krmné dávce podle Ing. Jaroslava Přikryla nestačí jen kukuřice a vojtěška. „Kukuřice poskytuje vysoký obsah škrobu a vojtěška je bohatá na bílkoviny, ale obě plodiny postrádají dostatek vysoce stravitelných strukturálních polysacharidů, které jsou zásadní pro zdravé fungování bachoru, potažmo vyšší stravitelnost TMR. V severských zemích traviny díky klimatickým podmínkám dosahují běžně vyššího obsahu vodorozpustných cukrů, 20 % i více, a jsou tak velmi dobře stravitelné.
Co si myslí v zahraničí
- Zuzana Fialová
Digitální technologie přetvářejí evropský trh práce tempem, které nemá obdoby. Umělá inteligence, automatizace, robotika nebo cloud computing už nejsou jen pojmy z budoucnosti – staly se součástí každodenního pracovního života. Zároveň je počet pracovníků starších 50 let nejvyšší v historii a věková hranice pro odchod do důchodu se v mnoha zemích neustále zvyšuje. Jaký vliv mají tyto okolnosti na budoucnost práce, zkoumá mezinárodní tým složený ze zástupců Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) a dalších 43 zemí.
Aktuality a odborná sdělení
Kombinovaná výroba elektřiny a tepla, poskytování služeb výkonové rovnováhy, úprava na biometan a jeho vtláčení do distribuční sítě nebo využití v dopravě. To jsou čtyři základní oblasti, jež podle poradenské společnosti EGÚ Brno nabízejí v Česku v nadcházejícím roce zhodnocení investic do výroby bioplynu.
V současné době řada výrobců zemědělské techniky deklaruje, že jejich stroje jsou schopné provozu na HVO (Hydrotreated Vegetable Oil). Toto palivo se vyrábí povětšinou z použitých rostlinných olejů, ale i živočišných tuků a organických zdrojů může být i více. Primárně jde o biopalivo druhé generace.
Na semináři „Aktuální směry ve šlechtění hospodářských zvířat se mluvilo o genomické selekci a odhadech plemenných u skotu i prasat. Jedna z přednášejících se zaměřila na
problematiku masného skotu, a to konkrétně plemene aberdeen angus, kde zpřesnění plemenných hodnot vlastností souvisejících s kvalitou masa, povede i k udržitelnosti chovu plemene abedeen angus pověstného právě kvalitou masa.
Rybáři Mendelovy univerzity v Brně vytvořili desatero zásad udržitelného chovu pro rybářské podniky, které budou dodávat ryby a rybí produkty do obchodního řetězce Albert. Podniky, které splní stanovená kritéria, získají certifikaci a budou moci užívat ochrannou známku Udržitelný chov ryb. Informovala o tom tisková mluvčí Mendelovy univerzity (MENDELU) Tereza Pospíchalová.
Úsilí farmářů udržitelně hospodařit je také motivací pro nové výzkumy a podporu ze strany státu i bankovních institucí. Bez změny v produkci i přístupu ke krajině bude lidstvo podle vědců jen těžko překonávat krize a narazí také na limity naší planety. Ať už však jde o úpravy krajiny, provoz bioplynových stanic, nebo hospodaření s vodou, mají všechny nápady řešení.
Již od vstupu do Evropské unie se naši chovatelé museli připravovat na změny podmínek zohledňující ochranu životního prostředí, kvalitu zemědělských produktů a welfare zvířat. Právě dobré životní podmínky zvířat byly důvodem založení Evropské občanské iniciativy Konec doby klecové, která svou kampaň završila legislativním zákazem chovů nosnic v klecích. Cílem uvedené iniciativy je však zakázat klece také u dalších druhů drůbeže a prasat, a v neposlední řadě i u faremně chovaných králíků. Na tento podnět samozřejmě zareagovala i Evropské komise, která zveřejnila záměr zrevidovat stávající legislativu v oblasti dobrých životních podmínek zvířat do konce letošního roku.
Když se vedení akciové společnost ZOD Brniště rozhodovalo, jak zlepšit welfare holštýnského skotu, jedním z hlavních palčivých míst byl tepelný diskomfort ve starých stájích. Pod plechovou střechou staré stáje je třeba o deset stupňů více, než ve venkovním prostoru. Co ale vymyslet se starou plechovou střechou? Řešení se našlo.
Odborníci na změnu klimatu už dlouho soudí, že jedním z nejjednodušších způsobů, jak omezit dopady lidstva na životní prostředí, je jíst méně zvířat a více rostlin. Poslední roky přináší boom nejrůznějších rostlinných náhražek masa, stále však roste i konzumace živočišných produktů, upozorňuje v reportáži agentura AP.
V poslední době se klade důraz na snížení environmentálních a zdravotních rizik v souvislosti s aplikací přípravků na ochranu rostlin a omezuje se používání některých účinných látek. Jednou z možností, jak za těchto podmínek zajistit nezbytnou ochranu rostlin, může být plošně diferencovaná aplikace herbicidů na základě detekce výskytu plevelů na pozemcích v podobě bodové/ohniskové či zónové aplikace.
Příklady dobré praxe

Příklady dobré praxe
Udržitelnost v oboru komodita její využívání pro obor k
Téma Udržitelnost prochází mnoha obory. V dnešním díle jsme se zeptali zástupců tří oborů, které úzce souvisí se zemědělstvím.
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů zaměřených na udržitelné postupy v zemědělství s cílem snížení materiálových a energetických vstupů včetně produkce CO2. První díl dostupný na TV Zemědělec a YouTube pod hlavičkou ČSOB otevírá téma půdoochranných opatření se zaměřením na retenci vody v půdě, organiku v půdě a možnosti zamezení půdní eroze.
Co si myslí v ČR
- Jana Velechovská
Vysokoprodukčním dojnicím v krmné dávce podle Ing. Jaroslava Přikryla nestačí jen kukuřice a vojtěška. „Kukuřice poskytuje vysoký obsah škrobu a vojtěška je bohatá na bílkoviny, ale obě plodiny postrádají dostatek vysoce stravitelných strukturálních polysacharidů, které jsou zásadní pro zdravé fungování bachoru, potažmo vyšší stravitelnost TMR. V severských zemích traviny díky klimatickým podmínkám dosahují běžně vyššího obsahu vodorozpustných cukrů, 20 % i více, a jsou tak velmi dobře stravitelné.
Co si myslí v zahraničí
- Zuzana Fialová
Digitální technologie přetvářejí evropský trh práce tempem, které nemá obdoby. Umělá inteligence, automatizace, robotika nebo cloud computing už nejsou jen pojmy z budoucnosti – staly se součástí každodenního pracovního života. Zároveň je počet pracovníků starších 50 let nejvyšší v historii a věková hranice pro odchod do důchodu se v mnoha zemích neustále zvyšuje. Jaký vliv mají tyto okolnosti na budoucnost práce, zkoumá mezinárodní tým složený ze zástupců Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) a dalších 43 zemí.
Aktuality a odborná sdělení
Kombinovaná výroba elektřiny a tepla, poskytování služeb výkonové rovnováhy, úprava na biometan a jeho vtláčení do distribuční sítě nebo využití v dopravě. To jsou čtyři základní oblasti, jež podle poradenské společnosti EGÚ Brno nabízejí v Česku v nadcházejícím roce zhodnocení investic do výroby bioplynu.
V současné době řada výrobců zemědělské techniky deklaruje, že jejich stroje jsou schopné provozu na HVO (Hydrotreated Vegetable Oil). Toto palivo se vyrábí povětšinou z použitých rostlinných olejů, ale i živočišných tuků a organických zdrojů může být i více. Primárně jde o biopalivo druhé generace.
Na semináři „Aktuální směry ve šlechtění hospodářských zvířat se mluvilo o genomické selekci a odhadech plemenných u skotu i prasat. Jedna z přednášejících se zaměřila na
problematiku masného skotu, a to konkrétně plemene aberdeen angus, kde zpřesnění plemenných hodnot vlastností souvisejících s kvalitou masa, povede i k udržitelnosti chovu plemene abedeen angus pověstného právě kvalitou masa.
Rybáři Mendelovy univerzity v Brně vytvořili desatero zásad udržitelného chovu pro rybářské podniky, které budou dodávat ryby a rybí produkty do obchodního řetězce Albert. Podniky, které splní stanovená kritéria, získají certifikaci a budou moci užívat ochrannou známku Udržitelný chov ryb. Informovala o tom tisková mluvčí Mendelovy univerzity (MENDELU) Tereza Pospíchalová.
Úsilí farmářů udržitelně hospodařit je také motivací pro nové výzkumy a podporu ze strany státu i bankovních institucí. Bez změny v produkci i přístupu ke krajině bude lidstvo podle vědců jen těžko překonávat krize a narazí také na limity naší planety. Ať už však jde o úpravy krajiny, provoz bioplynových stanic, nebo hospodaření s vodou, mají všechny nápady řešení.
Již od vstupu do Evropské unie se naši chovatelé museli připravovat na změny podmínek zohledňující ochranu životního prostředí, kvalitu zemědělských produktů a welfare zvířat. Právě dobré životní podmínky zvířat byly důvodem založení Evropské občanské iniciativy Konec doby klecové, která svou kampaň završila legislativním zákazem chovů nosnic v klecích. Cílem uvedené iniciativy je však zakázat klece také u dalších druhů drůbeže a prasat, a v neposlední řadě i u faremně chovaných králíků. Na tento podnět samozřejmě zareagovala i Evropské komise, která zveřejnila záměr zrevidovat stávající legislativu v oblasti dobrých životních podmínek zvířat do konce letošního roku.
Když se vedení akciové společnost ZOD Brniště rozhodovalo, jak zlepšit welfare holštýnského skotu, jedním z hlavních palčivých míst byl tepelný diskomfort ve starých stájích. Pod plechovou střechou staré stáje je třeba o deset stupňů více, než ve venkovním prostoru. Co ale vymyslet se starou plechovou střechou? Řešení se našlo.
Odborníci na změnu klimatu už dlouho soudí, že jedním z nejjednodušších způsobů, jak omezit dopady lidstva na životní prostředí, je jíst méně zvířat a více rostlin. Poslední roky přináší boom nejrůznějších rostlinných náhražek masa, stále však roste i konzumace živočišných produktů, upozorňuje v reportáži agentura AP.
V poslední době se klade důraz na snížení environmentálních a zdravotních rizik v souvislosti s aplikací přípravků na ochranu rostlin a omezuje se používání některých účinných látek. Jednou z možností, jak za těchto podmínek zajistit nezbytnou ochranu rostlin, může být plošně diferencovaná aplikace herbicidů na základě detekce výskytu plevelů na pozemcích v podobě bodové/ohniskové či zónové aplikace.